Ikona, která se nesmazatelně zapsala do dějin české hudby

20. 11. 2025

V listopadu 2013 odešla z české hudební scény osobnost, která ji formovala od samotných začátků bigbeatu. Pavel Bobek, zpěvák s nezaměnitelným baritonem a duší věčného gentlemana, prohrál svůj dlouhý boj s vážnou nemocí ve věku 76 let. V ten moment se zavřela jedna z kapitol, které k české populární hudbě neodmyslitelně patří.

Bobek se narodil v Praze v roce 1937 a původně měl nakročeno k úplně jiné kariéře. Studoval architekturu na ČVUT. Jenže do plánů a rýsovacích prkének mu vstoupil rock’n’roll. A brzy bylo jasné, že právě hudba je jeho skutečný jazyk.

Na přelomu 50. a 60. let se začal objevovat v bigbeatových kapelách, zpíval s Olympikem, později se spojil s Country Beatem Jiřího Brabce a od roku 1967 dlouhých 23 let vystupoval v legendárním Semaforu. Byl prostě a jednoduše jedním z těch, kdo otevřeli dveře českému rocku a country.

Jeho repertoár je dodnes součástí zlatého fondu české scény.  Jeho velkým vzorem byl Johnny Cash, s nímž se na konci 70. let dokonce potkal osobně. O desítky let později mu Bobek vzdal hold albem Více nehledám.

Bobek rozhodně nebyl jen hudební vzpomínka. Zlatou Portu získal už v roce 1980, ale překvapivě silné období přišlo i v pozdním věku. V roce 2010 se díky Cashovu projektu dostal na vrchol české hitparády v 72 letech.

V posledních letech života koncertoval i s kapelou Malinaband vedenou Lubošem Malinou. Společně s Robertem Křesťanem nazpíval uznávanou skladbu Ještě není tma pro album Druhé trávy - Dylanovky. V roce 2012 ho Akademie populární hudby uvedla do Síně slávy. O pár měsíců později zemřel.

Pavel Bobek byl zpěvákem, který k české hudbě přinesl něco výjimečného. Dotek Ameriky, svobodu a schopnost vyprávět.