Jaro je druhá šance. Jak jí správně využít?

10. 3. 2026

Každý rok se to opakuje. V lednu si napíšete seznam předsevzetí, v únoru na něj zapomenete a v březnu se za něj tak trochu stydíte. Jenže teď přichází jaro a s ním druhá šance. Tentokrát to může dopadnout jinak, protože existují metody, které nestojí jen na silné vůli.

Proč právě jaro funguje

Psychologové tomu říkají efekt čerstvého startu. Lidé jsou prokazatelně ochotnější pustit se do změn po symbolických milnících. Na začátku nového roku, po narozeninách nebo právě s příchodem jara. Delší dny, více slunce a lepší nálada hrají svou roli a motivace přichází snáz.

Jenže pozor. Jaro může být i past. Optimismus, který cítíte při prvním slunečném víkendu, vás může svést k přeceňování vlastních sil. Psychologové tomu říkají optimism bias a často se pojí s dalším zlozvykem zvaným present bias, tedy sklonem odkládat nepříjemné věci na později.

Proto nestačí cítit motivaci, potřebujete také strukturu.

Základ, který funguje

Nejznámější metodou pro stanovování cílů je SMART. Zkratka označuje pět vlastností, které by měl každý cíl splňovat: musí být konkrétní, měřitelný, dosažitelný, relevantní a časově ohraničený. Zní to jednoduše, ale v praxi to většina lidí dělá špatně.

Cíl „chci být fit“ splňuje z těchto pěti kritérií přesně nulu. Naopak cíl „budu běhat třikrát týdně třicet minut, a to nejpozději do konce června“ splňuje všech pět.

Psycholog E. A. Locke to potvrdil ve svém výzkumu. Lidé, kteří si stanovili konkrétní a náročné cíle, dosahovali výrazně lepších výsledků než ti, kteří pracovali s neurčitými záměry.

Metoda, která vám pomůže odhalit, proč selháváte

Pokud vám SMART nestačí, přidejte k němu metodu WOOP. Vyvinula ji psycholožka Gabrielle Oettingen a na rozdíl od pouhé vizualizace úspěchu vás nutí podívat se i na překážky, které vám stojí v cestě.

Postup má čtyři kroky. Nejprve si ujasněte přání. Tedy čeho chcete dosáhnout. Poté si co nejpodrobněji představte výsledek. Jak se budete cítit, až to zvládnete. Třetí krok je klíčový. Identifikujte překážku. Ne tu vnější, ale tu vnitřní. Únavu, prokrastinaci nebo strach ze selhání.

Nakonec si připravte konkrétní plán ve formátu „pokud nastane X, udělám Y“. Například: pokud budu po návratu domů příliš unavená na běh venku, půjdu hned po práci na běhací pás do posilovny. Nic vás nezaskočí, protože jste si to dopředu promysleli.

Návyky se budují pomalu a to je dobře

Největší chybou bývá přechod z nuly na sto. Lidé se rozhodnou začít každý den hodinu cvičit, vařit zdravě a číst třicet minut před spaním  a po dvou týdnech jsou vyčerpaní a skončí úplně. Behaviorální věda místo toho doporučuje takzvané tiny habits, tedy miniaturní návyky.

Pokud chcete začít běhat, začněte dvěma minutami svižné chůze každé ráno. Připojte je k existující rutině. Například hned po ranní kávě. Mozek novou činnost snáze přijme, protože ji spojíte s něčím, co už děláte automaticky. Postupně pak dobu prodlužujete. Nejde o sílu vůle, ale o dobře nastavený systém.

Jaro je tady. Systém máte. Teď už zbývá jen začít.