Kde končí realita a kde začíná sen?
.webp?ts=)
Psal se rok 1958 a světová výstava Expo v Bruselu právě zažívala jeden z největších kulturních momentů své doby. Mezi pavilony budoucnosti a technických zázraků se nenápadně rozzářila i scéna, která doslova vzala dech. Československý experiment – později známý jako Laterna magika – spojil to, co do té doby nešlo spojit: živého herce a pohyblivý obraz. Divák seděl, díval se – a nevěřil svým očím. Kde končí realita a kde začíná sen?
Už o rok později se Laterna magika stala oficiální scénou Národního divadla v Praze. Za kouzlem Laterny stáli dva vizionáři – režisér Alfréd Radok a scénograf Josef Svoboda. Jejich vize byla vytvořit scénu, kde se reálný herec pohybuje mezi filmovými kulisami. Jako opravdové propojení světů. A právě tak vznikl úplně nový divadelní jazyk. Čistá magie.
V jediné inscenaci jste mohli vidět tanec, pantomimu, operu i filmový střih. Všechno dohromady – a přesto dokonale sladěné. Legendární představení Kouzelný cirkus z roku 1977 se stalo symbolem Laterny – a hrálo se s úspěchem desítky let.
Divadlo, které komunikuje obrazem, rytmem a metaforou. Právě to z Laterny magiky udělalo exportní artikl i kulturní klenot, který obdivovali v Japonsku, Americe i Latinské Americe.
Dnes Laterna magika sídlí na Nové scéně Národního divadla a stále si drží svou originalitu. Místo filmového pásu používá digitální projekce, interaktivní mapping a živou hudbu.