Proč český lev přišel o korunu a dostal hvězdu?

11. 7. 2025

11. července 1960 schválilo tehdejší Národní shromáždění novou ústavu a s ní se změnilo všechno – název státu, státní znak i oficiální ideologie. Československo se formálně přejmenovalo na Československou socialistickou republiku a komunisté tím světu oznámili, že „socialismus u nás zvítězil“. Papírově to znělo velkolepě, realita byla ale o dost složitější. Jak už to tak ostatně bývá.

Měli jsme třeba nový státní znak. Vidět byl na školních sešitech, na budovách nebo na uniformách. Dvouocasý lev zůstal, ale přišel o svou královskou korunu – místo ní dostal červenou pěticípou hvězdu. Na hrudi měl štítek s vrchem Kriváň a plameny symbolizující revoluci. Lev stál na červeném husitském štítu. Heraldici si tehdy trhali vlasy – podle pravidel to prý vůbec nedávalo smysl. V době, kdy „vítězil socialismus“, se holt estetika moc neřešila.

Nová ústava poprvé nesla jasnou formulaci, že Komunistická strana Československa je „vedoucí silou ve společnosti“. Tím se ale jen zlegalizovalo to, co už dávno fungovalo –  jedna strana má absolutní moc a všechno ostatní je jen kulisa.

Podle ústavy sice „veškerá moc patřila pracujícímu lidu“, ale jen prostřednictvím KSČ. Jinými slovy – bez strany to nešlo, a kdo nesouhlasil, byl spíš problém než partner k diskuzi. V preambuli se nově objevil marxismus-leninismus jako státní ideologie. V praxi to znamenalo nulovou opozici, kontrolu médií, centrální plánování a omezené soukromé vlastnictví.

Ústava zrušila staré zemské členění (Čechy, Morava, Slovensko) a místo toho přišlo nové rozdělení na kraje a okresy – konkrétně 8 krajů a 76 okresů. Tento systém, i když s úpravami, vydržel až do 90. let.

Při schvalování ústavy tehdejší poslanec Jaroslav Miska nadšeně hlásil, že „nás sledují miliony pracujících na celém světě a přejí si, aby se dočkali toho, co máme v Československu“. Doba byla plná pompézních projevů, ale realita běžného života v totalitě byla často o kompromisu, tichém nesouhlasu a přizpůsobení se systému.