Konec jednoho příběhu, začátek dvou zemí

26. 10. 2025

Psal se rok 1992 a Československo stálo na rozcestí. Tři roky po sametové revoluci už bylo jasné, že společný stát Čechů a Slováků má za sebou víc než jen drobné neshody. Politici z obou stran řešili otázku, kterou si nikdo dřív netroufl vyslovit nahlas. Má federace ještě budoucnost?

Na jedné straně stál Václav Klaus, tehdejší český premiér, který prosazoval pevnou ekonomickou reformu a spíš jednotný stát. Na straně druhé Vladimír Mečiar, slovenský lídr, který chtěl větší samostatnost pro Slovensko. Názory se rozcházely, napětí rostlo... až přišel den, který vešel do dějin.

Dne 26. srpna 1992 se oba premiéři sešli ve slavné vile Tugendhat v Brně. Tam podepsali dohodu, která stanovila jasné podmínky rozdělení Československa. A tím bylo rozhodnuto. Země, která po desítky let sdílela společnou historii, se měla navždy rozdělit.

Rozpad federace proběhl nečekaně klidně. K 31. prosinci 1992 Československo oficiálně zaniklo, a od 1. ledna 1993 se na mapě objevily dva nové státy. Oba parlamenty přijaly ústavní zákony, které upravily rozdělení majetku, hranic i mezinárodních závazků. A tak se zrodil náš malý sametový rozvod.