Proč má PETka stejný objem v Praze i Riu

20. 5. 2025

Kdysi se každý trh řídil vlastními pravidly. Co byla míle v jedné zemi, mohlo být v jiné úplně něco jiného. A to komplikovalo jak obchod, tak vědu a každodenní život. Už třeba Václav I. a Přemysl Otakar II. se snažili o sjednocení měr a vah, ale skutečný průlom přišel až mnohem později – s průmyslovou revolucí a explozí mezinárodního obchodu.

Zlomový moment přišel 20. května 1875 v Paříži, kdy zástupci 17 zemí podepsali Metrickou konvenci. Ta stála u zrodu Mezinárodního úřadu pro míry a váhy,  který sídlí v Sévres u Paříže a dodnes střeží originální etalony – základní fyzické vzory jednotek jako metr nebo kilogram.

Cílem toho všeho snažení bylo vytvořit univerzální, desetinnou soustavu jednotek, která by byla neutrální a srozumitelná napříč kontinenty. Dala tak vznik dnešnímu metrickému systému, který se v upravené podobě používá téměř po celém světě.

Vrchol nastal v roce 1960. Tehdy byla přijata Mezinárodní soustava jednotek SI. Ta sjednotila nejen délky, objemy a hmotnosti, ale i jednotky elektrického proudu, teploty nebo svítivosti. Dnes ji používá 95 % světové populace.

Ale jak už to bývá, ne všichni jdou s davem. Spojené státy, Velká Británie a částečně i Kanada stále využívají své tradiční nemetrické systémy – palce, míle nebo libry. Takže zatímco většina světa měří na milimetry, v USA stále počítají na couly.

Přesto ale platí: díky metrickému systému mluví věda a průmysl jedním jazykem, a to je důvod, proč máme stejnou velikost PET lahve v Praze, Tokiu i Riu