Proč se cítíte vyčerpaní, i když jste „nic nedělali“?
.webp?ts=)
Každodenní klasika. Den se rozjede, nic hrozného na programu ani na to-do listu, žádné maratony ani schůzky z minuty na minutu... A přesto večer padnete na gauč úplně vyždímaní... Možná je to i tím, že za sebou máte desítky až stovky rozhodnutí za den. Co si obléknout, co sníst, kdy napsat zprávu, jakou odpověď zvolit, jestli si pustit film nebo podcast... A to jsme teprve u oběda. Tohle je decision fatigue – neboli únava z rozhodování.
Co se vlastně v hlavě děje?
Váš mozek má denně jen omezenou kapacitu na kvalitní rozhodování. A podobně jako baterie telefonu – každým kliknutím, každou volbou, se pomalu vybíjí. Nejde o to, jak „velká“ rozhodnutí děláte. I ta malá, jako "co si dát k obědu" nebo "odpovědět teď nebo za chvíli?", mají svůj podíl.
Čím víc variant máte před sebou, tím rychleji vám energie ubývá. A když dojde, přepnete do nouzového režimu děláte volby ze zvyku, ne podle rozumu, odsouváte důležité věci, i když víte, že by se hodilo je udělat a co je na tom to možná nejhorší – přestáváte rozlišovat, co je vlastně důležité.
Mozek si zkrátka řekne: „Dneska už nemůžu. Nech mě bejt.“
Jak poznáte, že vás decision fatigue ovlivňuje?
Možná už se to děje. Ale pro jistotu si to shrňme. Rozhodujete se mechanicky. Volíte první možnost, která je po ruce. Bez zájmu, bez zvážení. Nejde vám se rozhodnout vůbec. Najednou je i výběr pasty na zuby vyčerpávající úkol. Jste podráždění, ale nevíte proč. Všechno odkládáte. "Zítra" se stává heslem dne. Každého dne.
Jak se bránit?
Dobrá zpráva je, že se decision fatigue dá vědomě minimalizovat. Jak na to?
Minimalizujte počet zbytečných rozhodnutí. Například výběr oblečení. Připravte si ho večer. Nebo rovnou zúžte šatník. Mnozí kreativní lidé nosí pořád to samé, jak je to všeobecně známo třeba o Marku Zuckerbergovi, nebo Stevu Jobsovi, protože šetří energii na věci, na kterých opravdu záleží.
Důležitá rozhodnutí dělejte dopoledne. Váš mozek je ráno nejčerstvější. To, co vás večer zničí, zvládnete po ránu levou zadní. Pokud to jde, naplánujte si velké věci na první polovinu dne.
Zařaďte si do programu pauzy bez rozhodování. Koukat do stropu, jít se jen tak projít, zalít kytky… Zní to jako ztráta času, ale rozhodně není od věci. Dopřejte svému mozku chvilku bez jakékoliv volby. Bude vám za to vděčný.
Nemusíte mít odpověď okamžitě. Odklad rozhodnutí není slabost – je to strategie. Ulevíte si, získáte odstup a často i jasnější hlavu.
A proč je to důležité?
Protože žijeme v době, kdy máme všechno. Nespočet možností a neomezený výběr všeho. A právě proto jsme vyčerpaní. Svoboda rozhodování je skvělá, ale jen do chvíle, než nás úplně zahltí.
Tak si dejte prostor. Zjednodušte. Zvolněte. A příště, až si zase budete připadat unavení „z ničeho“, nezapomeňte: Vaše hlava dnes pracovala víc, než se na první pohled zdá. A zaslouží si pauzu.