Chalupáři: Vladimír Menšík
I dnes pokračujeme v našem putování za několika známými osobnostmi, které podlehly kouzlu svého vlastního světa v klidu daleko od měst a u lesa. Naší dnešní zastávkou budou severní Čechy a pruhovaná roubenka u řeky kousek od České Lípy. Právě tam pořídil Vladimír Menšík se svou ženou vysněnou chalupu tehdy za tři a půl tisíce korun.
Těm penězům ale také odpovídal její stav. Tenkrát netušili, do čeho jdou. Čekali je roky práce. Navíc v té době neměly ani auto, a tak autobusem převážely snad úplně všechno, včetně materiálu nebo záchodu. První rok tam tak strávili dost provizorně. Spoustu věcí, ale zvládli udělat sami. Vladimír Menšík byl manuálně velmi zručný, sám sestavil třeba originální sprchu z vidlí, hadice a násady na konev nebo kamenné schody a dláždění z plácků.
Plánoval, kreslil, jak by to kde mohlo být a v hlavě se mu rojili neustále nové nápady, se kterými zbytek rodiny občas nesouhlasil. Říkali mu bulhar a jeho ležení v podkroví zase velín, protože zaúkolovat uměl i všechny kolem sebe. Do České Lípy pak jezdily na trhy pro nové knížky a někdy i do kina a do cukrárny.
Když se pak natáčela pohádka Princ a Večernice, měl to herec na natáčení kousek a do chalupy se rád vracel. A později tam trávil i celé léto. Nicméně k povaze a osobnosti Vladimíra Menšíka patří i to, že na chalupě bylo pořád živo. Jezdili za ním kolegové a kamarádi. Vladimír vždy připravil maso předem a než se udělalo, podával svou prkenici, což je polévka, na kterou se sestavovali třeba jana Brejchová, Miroslav Horníček nebo Vlastimil Brodský. Za ním na chatu jsme se vydali v naší první epizodě.
Dnes už má roubenku Vladimíra Menšíka jiný majitel, ovšem část vybavení můžete vidět v českolipském muzeu.
Všechny díly pořadu Svět podle Samiry si poslechněte zde.