21. srpen 1989: Když se Václavské náměstí stalo symbolem boje za svobodu

21. 8. 2024

Když se 21. srpna 1989 shromáždilo na Václavském náměstí v Praze přes tisíc lidí, málokdo možná tušil, že to bude jeden z posledních hřebíků do rakve tehdejšího komunistického režimu. Demonstrace, která se konala na výročí okupace Československa v roce 1968, byla sice menší než podobné protesty v předchozích letech, ale její význam nelze přehlédnout.

Po příchodu Michaila Gorbačova k moci v Sovětském svazu a s tím spojeným politickým uvolněním, se i v Československu začaly konat protirežimní akce.

Všechno to začalo v březnu 1988 v Bratislavě tzv. svíčkovou demonstrací za náboženskou svobodu. Na Václaváku to pak v roce 1988 na výročí okupace vřelo, když tam přišlo protestovat na 10 tisíc lidí.

Rok 1989 byl pro československý disent obzvlášť rušný. V lednu proběhl Palachův týden, který skončil tvrdým zásahem režimu. A srpen nebyl výjimkou. Na Václavák dorazili nejen Češi, ale i aktivisté z Polska, Maďarska, Itálie a dokonce z východního i západního Německa.

Podpořili nezávislé iniciativy, lidská práva a demokratický vývoj v těchto zemích. Maďaři a Poláci už se tehdy od okupace z roku 1968 distancovali, což československé úřady označily za vměšování do vnitřních záležitostí.

Bezpečnostní složky však měly jiné plány. Po několika marných výzvách k rozchodu nastoupila Veřejná bezpečnost spolu s Lidovými milicemi a začali demonstranty rozhánět.

Bylo zadrženo na 150 lidí, z toho třetina byli cizinci. Ještě před demonstrací Státní bezpečnost preventivně zadržela 81 osob a 166 lidí bylo odvezeno na vojenské cvičení.

I když demonstrace v srpnu 1989 nedosáhla masovosti těch předchozích, byla předehrou k listopadovým událostem, které vedly ke konci komunistického režimu. Srpnem protesty neskončily, v září se demonstranti sešli znovu na svátek sv. Václava a pak v říjnu na výročí založení republiky. Vše pak vyvrcholilo 17. listopadu, kdy začala Sametová revoluce, která přinesla svobodu a demokracii.