Bostonské pití čaje

16. 12. 2024

Už se vám někdy stalo, že jste si osolili čaj? Události, které se dnes říká Bostonské pití čaje, předcházelo hned několik dlouhotrvajících sporů a rozhodně se nejednalo o poklidné anglické popíjení čaje o páté.

V Británii není nikdo, kdo by o této historické události nevěděl. V té době vládl Jiří III., který, i přestože byl ze začátku oblíbený, protože byl takový, řekněme, lidovější, začal být později označován jako „král čabrda“.

Angličané úspěšně zakotvili v Americe, kde získali po Francouzích kolonie. Nejdřív to bylo v pohodě, ale s úspěchem se nesetkal takzvaný kolkový zákon v roce 1765. Došlo ke zvýšení daní a zavedení cla na běžně dovážené zboží z Anglie.

Mezi hlavními protestujícími byl Američan John Hancock, kterého obvinili z pašování čaje. Ten se naštval, začal ho kupovat jinde, a Anglie se také naštvala a zavedla takzvaný čajový zákon.

Zkrátka za vším hledej čaj. 

Britové jsou na čaj velmi hákliví - a teď alespoň víme, proč. Ten čajový zákon totiž umožňoval, aby se v koloniích prodával čaj ještě levněji než ten pašovaný, čímž vlastně naštvali všechny americké obchodníky a trpělivost amerických obyvatel přetekla.

Začaly mohutné protesty a když připluly do bostonského přístavu tři anglické lodě, pochopitelně plné čaje, protestující, jichž bylo kolem tisíce,  v noci během tří hodin všechen náklad vzali a vyházeli do moře. Těch beden bylo 342 a na dnešní poměry měly hodnotu přes 1 milion liber.

Americký guvernér sice prohlásil, že to bylo to nejdrzejší, co kdy v životě viděl, ale daň z čaje přestala platit a byla to taková malá předzvěst americké revoluce.

Aneb: jak se propít čajem k nezávislosti.