HISTORIE MAKE-UPU
Make-up dokáže zázraky. Ženy, ale často i muži nebo děti, se zkrášlovali do dokonalosti odjakživa. Někdy šlo i o zdraví.
Třeba ve starověkém Egyptě se líčili prostě všichni. Vzorem byla královna Kleopatra, takže hitem byly hlavně orámované oči. Používalo se k tomu olovo, měděná ruda nebo prášek z mletých mandlí.
Ve starověkém Řecku a Římě to bylo trochu jinak – tam byly vzorem bohové. Zvlášť Afrodité. Ženy ve snaze vyrovnat se její kráse zesvětlovaly pleť, jak jen to šlo, takže používaly i jedovatý pudr z olova. K hydrataci pleti používaly med a místo opalovacího krému olivový olej. V té době už znali parfémy, oční stíny i rozjasňovače na tvář.
Bílý vzhled byl moderní i během renesance. Tam to posunuli ještě dál a přikládali na tváře pijavice. Ženy si potíraly obličej citronovou šťávou nebo vaječnými bílky a poprvé se začalo hledět i na obočí.
V 18. století byla bílá pleť a růžové tváře značkou všech aristokratů. Za vlády královny Viktorie s tím ale byl konec, protože make-up byl synonymem vulgarity. Malovaly se jen herečky nebo prostitutky, ostatním musela stačit trocha řepy na tvářích.
Hitem ale začaly být dlouhé černé řasy, a tak v roce 1840 na svět vykoukla první řasenka. Do té doby ženy používaly popel rozmačkaný s bezinkami smíchaný s olejem.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK