Historie smíchu
.jpg)
Jeden britský komik právě získal titul sir, a hned po ceremonii se na něj vrhla kupa novinářů. Jeden z nich se ho zeptal, který národ má podle něj největší smysl pro humor. Odpověděl, že Češi.
Podle něj máme pocit, že se můžeme smát všemu a všem, a to prý máme s Brity společné. Ono se tedy říká, že Britové jsou dost sarkastičtí, ale to, že jsme takové smějící se bestie, je trochu pravda.
Legrace zkrátka musí být, i kdyby na sůl nebylo.
No a přesně za ty smějící se bestie nás označil Heydrich. Během protektorátu totiž v naší ukradené republice vznikalo tolik karikatur a anekdot, že to některé stálo i život. Většinou to ale prošlo. Těch vtipů totiž byly stovky. Tehdejší doba byla na lidový humor velmi bohatá, a to zůstalo i dnes.
S naší náturou souvisí i černý humor a nekorektní vtipy vznikají rychlostí světla.
Pravda je, že my Češi jsme na smysl pro humor hrdí asi jako na hokejové Nagano a mnohdy díky sarkastickým vtipům přežíváme. A co víc, během intenzivního smíchu spálíte více kalorií než při rychlé chůzi, takže začneme pěkně od začátku.
A když ještě nahlédneme do světa, konkrétně do Francie, tak tam starosta dal přímo do vyhlášky povinnost se smát alespoň třikrát denně. A věděli jste, že existují i smíchologové? To už je u nás.
A další pravda je, že smích je lék téměř na všechno.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)