Ivan Petrovič Pavlov

27. 2. 2025

Zvířata a lidé mají mnoho společného. Když se podíváte třeba na šimpanze, možná v něm uvidíte jistou podobnost se svým sourozencem. Ale co takový pes? Právě tím se zabýval Ivan Petrovič Pavlov.

Pro naše účely ho budeme nazývat zkráceně I. P. Pavlov. Tento pán byl lékař, fyziolog, psycholog a také držitel Nobelovy ceny. Při své práci často využíval psy – ochránci zvířat snad prominou. Zkoumal na nich reflexy a reakce, a to jak ty přirozené, tak ty naučené.

Například zjistil, že když psům přinesl jídlo, začali slintat. Aby mohl tento jev sledovat, implantoval jim do tlamy vývod, kterým sbíral jejich sliny. Dále se věnoval podmíněným reflexům – zjistil, že když před krmením rozsvítil světlo, psi si tento signál spojili s jídlem a začali slintat i tehdy, když jídlo ještě neviděli ani necítili.

Jednoho dne však došlo k povodni, která zasáhla i Pavlovův ústav. Zavření psi neměli kam utéct a museli začít plavat, aby se zachránili. Všichni přežili, ale někteří z nich byli tak otřeseni, že zapomněli své naučené reflexy. Tento jev Pavlova ohromil. Další povodeň už ale nebyla možná, a tak se rozhodl psy strašit jinak – pořídil si medvědí kožich. Po nějakém čase si na něj ale zvykli, a tak přešel k jinému experimentu.

Prováděl tzv. geometrické cvičení – když nakreslil kruh, psi dostali jídlo, když ovál, dostali elektrický šok. Ano, je to kruté, ale psi si brzy začali spojovat tvary s konkrétními reakcemi – při kruhu slintali, při oválu prožívali strach.

Pavlovovy objevy měly obrovský přínos pro psychologii. Jeho metoda se dodnes využívá například při léčbě závislosti na alkoholu. Alkoholikovi se po požití, čichnutí nebo pohledu na alkohol podá prášek, po kterém okamžitě začne zvracet. Tento proces se opakuje několik týdnů, dokud si nevytvoří reflex – jakmile pak člověk alkohol jen uvidí, vyvolá to v něm nevolnost. Díky tomu se snižuje jeho touha po alkoholu a pravděpodobnost návratu ke zlozvyku.