Když Praha povstala: Vlajky, barikády a závod o svobodu

7. 5. 2025

Začátkem května, když už byl Hitler mrtvý a Berlín dobytý – ze strany Sovětů i Američanů – zůstávaly Čechy a Morava stále pod nacistickým velením. V Praze tehdy panoval překvapivý klid, na rozdíl od jiných měst.

Ten však skončil 5. května. Všude se začalo mluvit o povstání. Lidé vyvěšovali české vlajky, které dosud nesměli ani vytáhnout z úkrytu. Když se z rozhlasu poprvé ozvala čeština a zakázané písně, mnozí vyrazili do ulic.

Začaly růst barikády a Praha se proměnila v město odporu. Německá armáda se chtěla za každou cenu probít na západ, aby se vzdala Američanům a nepadla do rukou Rusům. Jenže cesta vedla přes Čechy – a v cestě jí stáli povstalci. Na město mířilo přibližně 900 000 Němců, kteří ničili vše, co se jim postavilo do cesty. Čechy brali jako rukojmí a vláčeli je s sebou jako živé štíty. Letadla začala Prahu bombardovat, střílelo se z děl.

Špatně vyzbrojení povstalci čelili drtivé přesile. Američané byli blízko, ale kvůli dohodě se Sověty, kteří ještě nebyli na našem území, nesměli zasáhnout.

V rozhodující chvíli přišla nečekaná pomoc – od Vlasovců. Přibližně 20 000 ruských vojáků, kteří do té doby bojovali po boku Němců, obrátilo zbraně proti nim. Díky jejich pomoci se podařilo město udržet do 7. května, kdy Německo oficiálně kapitulovalo.

Němečtí vojáci se i tak chtěli vzdát Američanům a začal závod o čas. Po dohodě jim byl nakonec umožněn průchod přes Prahu. Krátce po půlnoci 9. května do města dorazily první sovětské tanky. Tak skončila nejstrašnější válka v dějinách lidstva.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK