Když se exotika dostane na talíř
.webp?ts=)
Ještě před pár lety viděl člověk jídelní výstřelky maximálně v nějakých cestopisech. Postupem času si ale nevšední potraviny udělaly čestné místo i u nás. Restaurace se dnes mohou pyšnit nejrůznějšími specialitami jako třeba steakem z krokodýla, klokaním ragú nebo pštrosími filety. To všechno si můžete dát v různých koutech republiky.
To ale není zdaleka všechno. Třeba Francouzi tradičně slaví nový rok masem z ulity a šneci jsou běžnou součástí jejich novoročního jídelníčku. Často už i u nás. Francouzi ale přišli ještě s něčím jiným – žabími stehýnky, která se podle archeologických nálezů na našem území podávala už v pravěku.
A pak jsou tu další kuriozity: guláš z agamy, ovčí fižík nebo třeba nohavičky z marcipánu s vanilkovou příchutí. I pro lidi, kteří exotické restaurace běžně nevyhledávají, je dnes možnost narazit na něco netradičního poměrně vysoká – třeba na nejrůznějších gastrofestivalech. Je libo smaženou kobylku? Cvrčka na másle? Ne, nejsme v Thajsku. Tohle je čím dál častější i u nás. A právě o tomhle všem se dnes mluví jako o „stravě budoucnosti“.
Asi nemám úplně nic proti ochutnávání nových věcí, jen prosím – ať knedlo vepřo zelo nikdy nevymře. Já bych dala ještě pár světových specialit, které se běžně nabízejí v restauracích – třeba filé z mečouna, tatarák z tuňáka, pečené jehněčí s mátovým pestem, ale stejně bych to celé zakončila jedním poctivým knedlo vepřo zelo. Věřte mi.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK