Když se obraz sekal a radost z filmu byla obrovská
.webp?ts=)
Kdybyste naší nejmladší generaci ukázali videokazetu, dost možná by se na vás podívali zvláštním pohledem a utrousili nějakou poznámku o tom, v jakém pravěku jste kdysi žili. A to ještě ani netuší, že videorekordéry jsou ještě starší – ten první spatřil světlo světa už v roce 1956. Doba zkrátka pokročila, ale tehdy nikomu nevadily černé nebo barevné pruhy, které sem tam proběhly obrazovkou. Navíc nejeden z nás má na kazetách nahrané rodinné události.
Tahle technologie byla poměrně dostupná, takže kazety měl doma kdekdo – ať už šlo o filmy originální, nahrané z televize nebo takzvaně přepálené. První československý přehrávač Tesla jste si v socialistickém Československu mohli pořídit za astronomických 20 000 korun. Vyráběl se od roku 1985 v Bratislavě, a protože „videorekordér“ byl anglický výraz (a to tedy nešlo), používal se název magnetoskop.
Jinak – pokud máte doma ještě nějakou tu VHS, rozhodně ji nevyhazujte. Můžete za ni totiž dostat i pěkný balík. Na jedné aukční internetové stránce se takto vydražila kolekce kazet od Disneyho a majitel za ni dostal přes 300 000 korun.
Oslava dne VHS spočívá v tom, že někde na půdě vyhrabete starou kazetu, jednoduše si ji přehrajete a zavzpomínáte na staré časy. Jenže „jednoduše“ je trochu zavádějící – najít dnes někoho, kdo má funkční videopřehrávač, už totiž vůbec není jednoduché. Nebo je?
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK