Mají hudební videoklipy pořád stejnou sílu?

21. 4. 2025

Vzpomínáte si na dobu, kdy jste čekali u televize, až konečně poběží ten klip? Možná to byl Thriller od Michaela Jacksona, nebo třeba Madonna v Like a Prayer. Byla to doba, kdy videoklipy měnily popkulturu. Kdy samotné video bylo událostí. Očekávanou a zapamatovatelnou. Ale co dnes?

Může mít v době, kdy „klip“ trvá 15 sekund a točí se i mobilem, hudební videoklip pořád stejnou sílu jako kdysi?

Odpověď je: může. Ale trochu jinak.

V 80. letech byl videoklip luxus. Natáčel se na film, měl scénář, choreografii, režiséra i premiéru v televizi. Umělec bez videoklipu jako by neexistoval. MTV nebyla jen televizní stanice – byla to kulturní instituce. A videoklip byl její král.

V 90. letech to došlo ještě dál – klipy se stávaly vizuálním uměním. Dlouhé, symbolické, někdy víc film než hudba. Režiséři jako Mark Romanek, Spike Jonze nebo Michel Gondry točili klipy, které se promítaly i na festivalech.

Pak ale přišel internet. YouTube. A později Instagram, TikTok, Reels. Délka pozornosti se zkrátila. Klip už nemá 4 minuty na rozjezd – má první tři vteřiny, aby zaujal. To, co kdysi bylo výsadou velkých produkcí, dnes dělají i nezávislí tvůrci s mobilem a nápadem.

A umělci? Ti se přizpůsobili. Vizuální „wow“ efekty a vizuály, které vás chytnou a nepustí.

Dnes není klip jen doplněk. Často je to vstupenka do světa interpreta. Nejde jen o to „jak vypadá“, ale co tím říká. Je minimalistický? Možná chce, abyste se soustředili na text. Je animovaný? Možná vás chce zavést do jiné reality. Je osobní? Možná sdílí něco, co nedokáže zazpívat.

Dobře udělaný klip dnes nemusí stát miliony – ale musí mít nápad. Myšlenku. Duši. I po těch letech pořád platí: dobrý videoklip tě rozesměje, rozbrečí nebo ti prostě zůstane v hlavě.

A to je síla, která se nemění – jen mění svou podobu.