M*A*S*H
.webp?ts=)
Jeden z nejpopulárnějších televizních sitcomů, který vás zavede do korejské války. Kultovní seriál, který, i přestože byl jeho pilotní díl označen za největší zklamání sezóny, se nakonec točil celkem jedenáct let.
Mimochodem, korejská válka trvala něco málo přes tři roky. Naše verze je ale od té americké v něčem jiná – neslyšíte smích publika po každé vtipné větě.
Britská verze je na tom dost podobně. Jediné části, kde se nesměje nikde nikdo (a toho si schválně všimněte), jsou z operačního sálu. Producenti se prý dodnes zlobí na představitele televizní stanice, že na ně nedali a smích nevynechali.
I spoustu epizodních postav si diváci oblíbili. Dokonce se stalo, že scenáristé už nevěděli, jaká jména mají dávat, a tak to vyřešili tak, že například v sedmé řadě si prostě vypůjčili jména z první sezóny soupisky baseballového týmu v Los Angeles. V seriálu se postupně objevují desítky známých herců a hereček.
U scenáristů ale ještě chvilku zůstaneme. Velká část příběhů a zápletek, kterým se dodnes smějeme, má reálný základ. Některé historky a vzpomínky od skutečných vojáků a sester byly ale údajně tak šílené, že je museli trochu upravit, jinak by jim nikdo nevěřil.
Mimochodem, i spousta herců ze seriálu sloužila v armádě. Poslední epizoda měla dvě hodiny. Tento díl měl největší sledovanost v dějinách americké televize – rekordních 125 milionů diváků.
A stejně jako v dojemné scéně, kdy herci dávají do bedny drobnosti, které pro ně něco znamenají, udělali totéž i ve skutečnosti. Bednu zakopali na pozemku, kde se natáčelo. Ten se ale po čase prodal a dělník, který bednu našel, ji prostě vyhodil, protože pro něj nic neznamenala. To člověk nepochopí.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK