PSACÍ STROJ

23. 7. 2024

O Tomu Hanksovi se ví, že je sběratelem starých psacích strojů, a také to, že na svém nejoblíbenějším si denně píše svůj deník. Troufám si říct, že dnes ještě většina lidí ví, co to je psací stroj. Když se ale řekne dálnopis, to už podle mě téměř nikdo z mladé generace neví. Taky jsem to nevěděla, ale než se začneme pouštět do těchto složitostí, podíváme se na starý dobrý psací stroj. Jak se mu říkávalo lidově nebo zkráceně, jsem nenašla, takže kdybyste to věděli, klidně nám to na Facebooku napište. Jeho historie sahá až do roku 1714 a patent patří jistému Angličanovi. Ovšem rozložení kláves bylo jiné a nedochovalo se ani to, jak přesně byl řešen. Čekalo se skoro dalších 100 let, než byl na světě první fungující stroj, tentokrát od italského vynálezce, který ho vyrobil pro svou slepou přítelkyni, hraběnku, jejíž jméno vás nebudu zatěžovat. Sice se dodnes zachovaly texty, které na něm psala, ovšem to, jak přístroj vypadal, už ne. A tak na scénu nastupuje americký novinář a také občasný vynálezce. To se psal rok 1868 a jeho stroj se dostal na americký trh. Uměl psát pouze velkými písmeny, za to ale už s klávesnicí, kterou máme teď. Lišil se také vzhledem, protože byl ozdoben květinami a vlastně tak nějak vypadal jako šicí stroj. Možná by to bylo pěkné koupit ho v nějaké sadě, ale to se asi neprodávalo. Stále to ale mělo jeden háček – svůj text jste neviděli. Ano, cesta psacího stroje byla opravdu strastiplná. Navíc se jednalo o velmi drahou záležitost a spousta lidí v něm neviděla žádné výhody. Přispívala k tomu jednak nechuť opustit tradice a zvyky, a navíc psaní dopisů bylo hodně v módě a mladí lidé se učili krasopisu. Proto skočíme až do roku 1910, kdy se začaly používat ve firmách a stroje se vyráběly po milionech. Jejich oblibu pak dokládají i nejrůznější soutěže v rychlosti psaní, které se pořádaly po celém světě.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK