Václav Postránecký
Když se řekne Václav Postránecký, okamžitě si vybavím S tebou mě baví svět a několik nesmrtelných hlášek. „Orel volá poštolku." „Má někdo za kamaráda takovýho ptáka? Má. A zrovna já.“
Těch rolí ale byly stovky, a to nejen ve filmu, ale i v divadle a televizi, od detektivek po pohádky. Poprvé se před kameru postavil už v devíti letech ve snímku Konec strašidel z roku 1955.
Tento počin samozřejmě odstartoval několik dalších dětských rolí. Když se však hlásil na DAMU, neuspěl, a tak se vyučil zámečníkem. Oklikou přes práci jevištního technika se nakonec dostal k divadlu a první profesionální angažmá získal ve Státním divadle v Brně. Poté působil v Národním divadle v Praze, kde setrval až do své smrti.
Pokud bychom měli jmenovat jeho nejznámější role, určitě bychom neměli zapomenout na Cirkus Humberto, Jak se krotí krokodýli, Bobule, Byl jednou jeden dům nebo Četnické humoresky.
A co se vám vybaví, když se řekne Václav Postránecký?
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK