Z mincí umění, z bankovek legendy: Jak vznikala česká měna

16. 6. 2025

Tenkrát, to vy už si nepamatujete – v roce 1919, kdy se zaváděla česká měna, se uvažovalo, že bychom neměli koruny jako dnes. Místo toho se zvažovaly názvy jako sokol, lev nebo třeba Rašín. Dokonce padaly návrhy jako drápky nebo káňata. Představte si: „Jdu koupit chleba, 14 káňat, prosím.“ Nebo: „Kolik jsi za to dal?“ – „Ale, jeden drápek.“

Některé bankovky z dob Československa mají dnes velkou sběratelskou hodnotu. Sbírat peníze je vlastně docela pěkný koníček. Mně by stačilo sbírat ty současné, ale nevím proč, vždycky je nějak rozfofruju…

Rakousko-uherskými mincemi se přitom dalo platit ještě dlouho po vzniku republiky. A ze začátku se platilo tzv. okolkovanými bankovkami. Lidé tehdy chodili do středisek a měnili peníze. Státovky, jak se později našim bankovkám říkalo, byly opravdu krásné. Autorem téměř poloviny z nich byl Alfons Mucha – proto se jim občas říkalo muchovky.

Často se ale padělaly. Byly totiž tištěny jednoduše, což lákalo různé nepoctivce. Tisícovky ne – ty nám tiskla Amerika. Padělaly se hlavně pětitisícovky. Naštěstí se z oběhu rychle stáhly, ale dnes patří k nejvzácnějším platidlům. Tedy ty pravé, samozřejmě.

Američané nám nakonec raději tiskli všechno. První československé mince vznikly už v roce 1919 a šlo o špičku mincovní tvorby. Postupně přišla vrcholná díla bankovkové grafiky, která získávala ocenění po celém světě.

Pak ale přišla druhá světová válka. Motivy na bankovkách potemněly a jejich hodnota se snížila. Na druhou stranu šlo o technický vrchol zpracování, který dodnes nebyl překonán.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK