150 let Vltavy: Bedřich Smetana ji složil v úplném tichu

4. 4. 2025

Když v prosinci 1874 Bedřich Smetana dopsal svou nejslavnější symfonickou báseň, neslyšel z ní ani jediný tón. Bylo mu padesát a byl už úplně hluchý. Přesto dokázal vytvořit hudební obraz řeky, která pramení v lesích, klikatí se krajinou, plyne městy i peřejemi a končí svou cestu pod pražským Vyšehradem. V hlavě mu proudila melodie stejně přirozeně, jako voda v řece. 

„Ukončeno dne 8. prosince 1874 jsa úplně hluchý, “ napsal tehdy na konec partitury. Celou Vltavu složil za pouhých devatenáct dní!

Smetanu trápil šum v uších a bolesti už roky. V roce 1874 ale nastal zlom – přišel o sluch úplně. Pro skladatele je to noční můra. Pro něj to byl konec dosavadního života. A přesto se nevzdal. Místo mlčení si zvolil tvoření. 

Právě v tichu, kde jiní slyší jen prázdnotu, on slyšel orchestr. Housle, flétny, lesní rohy. Tóny, které zobrazují dvě bystřiny pramenící v Šumavě, svatební veselí na venkově, tanec víl za měsíčního svitu, dramatické Svatojánské proudy i majestát hlavního města. 

Vltava se tak stala nejen hudební poctou české krajině, ale i obdivuhodným důkazem vnitřní síly. Smetana dokázal, že i ve chvíli, kdy mu svět ztichl, mohl dál tvořit hudbu, která mluví za něj. 

Když zazněla premiéra 4. dubna 1875 v Praze, nikdo netušil, že právě slyší dílo, které bude patřit k nejdojemnějším v české hudbě. Dnes, přesně po 150 letech, se Vltava hraje po celém světě. A pokaždé připomíná nejen krásu řeky, ale i obrovskou vnitřní sílu člověka, který ji „slyšel“ jen ve své mysli.