50 let ikony brutalismu

10. 2. 2025

Před rovným půlstoletím byl slavnostně otevřen největší obchodní dům v tehdejším Československu, postavený za pouhých pět let podle návrhu manželů Machoninových, architektů, kteři stojí za několika celosvětově významnými stavbami přeomu šedesátých a sedmdesátých let.

Vladimír a Věra Machoninovi se podepsali také pod ceněnou budovu československého velvyslanectví v Berlíně, hotel Thermal v Karlových Varech, Dům bytové kutlury v Praze (DBK, nebo lidově ollok) a další stavby. Brutalistní architektura je mnohdy mylně považována na výkladní skříň socialistické ideologie, ale opak je pravdou, tento styl byl koncem 60. let světovým trendem a právě Machoninovi patřili mezi uznávané tvůrce i mezi západními odborníky. Název stylu nemá nic společného s brutalitou, je odvozen od francouzské fráze béton brut, tedy pohledový, hrubý beton. Ten se na stavbách hojně objevuje společně s profilovaným plechem a dalšími technicky vyspělými materiály.

Obchodní dům Kotva je půdorysně složen z mnoha vzájemně propojených šestiúhelníků, má pět nadzemních pater propojených deseti eskalátory a také několik pater pod zemí, kde se kromě supermarketu nachází i podzemní garáže - tehdy v Praze dost novinka. O stavbu se postarala švédská společnost SIAB, která se podílela i na stavbě ve stejném roce otevřeného Máje. Za neobvyklou spoluprací se stavební firmou ze západní části Evropy stál prostý fakt, že Švédi disponovali znalostmi a technologiemi, které byly ke stavbě novátorského domu potřeba.

Po otevření se Kotva měla stát výkladní skříní socialistického bohatství a hojnosti, čemuž odpovídal i na střeše vztyčený nápis "Sláva KSČ". Záměr ale narazil na realitu: socialismus nedisponoval ani hojností ani bohatstvím, Kotva měla závažné problémy se zásobováním a její prodejní plochy byly občas obrazem monotónnosti nabídky, případně její absence.

V devadesátých letech se obchodní dům s výjimkou dolního supermarketu postupně přeorientoval na oblečení a jiné módní zboží a postupně přešel do soukromých rukou. Členění jednotlivých pater pak mnohdy dostalo pořádně na frak, protože nerespektovalo původní architektonický záměr.

V roce 2019 se podařilo stavbu prohlásit za kulturní památku a v letošním roce by měla začít celková revitalizace stavby, která by měla respektovat její architektonický význam a zároveň vylepšit její energetickou efektivitu a stát se symbolem technické inovace. Součástí projektu je i revitalizace veřejného prostoru kolem budovy. Její dokončení je naplánováno na rok 2027.