Aplikace, která změnila hudební svět

7. 10. 2025

Víte, kteří Švédové se zasadili o revoluci v hudebním průmyslu? Možná vás teď napadli čtyři členové skupiny ABBA, ale i když jejich vliv byl samozřejmě nepřehlédnutelný, jsou tu ještě dva jejich krajané, kteří je předčili. A přitom většina lidí nezná jejich jména. 

Švédští podnikatelé Daniel Ek a Martin Lorentzon totiž v říjnu 2008, tedy přesně před 17 lety, spustili službu Spotify. Málokdo tehdy tušil, že tím odstartují jednu z největších revolucí v dějinách hudebního průmyslu. Spotify vzniklo v době, kdy svět hudby zmítala krize způsobená pirátstvím a klesajícím prodejem CD. Nabídlo jednoduché řešení: legální, okamžitý a levný přístup k hudbě online – bez nutnosti ji vlastnit.

Spotify přineslo zcela nový model: streamování. Namísto nákupu jednotlivých alb nebo skladeb (jako u tehdy populárního iTunes) uživatelé platili měsíční poplatek a získali přístup k milionům písní. Tento přístup se ukázal jako průlomový. Uživatelé si mohli hudbu přehrávat kdykoliv a kdekoliv, sdílet playlisty, objevovat nové interprety a využívat algoritmy doporučení, které se postupně staly klíčovou součástí zážitku.

Dopad na hudební průmysl byl obrovský. Spotify pomohlo obnovit ekonomickou stabilitu odvětví, které bylo po letech pirátství v úpadku. Příjmy ze streamovacích služeb dnes tvoří více než dvě třetiny celosvětových hudebních tržeb. Umělci získali nový kanál, jak oslovit posluchače, i když otázka férových odměn zůstává dodnes předmětem debat. Pro nezávislé hudebníky ale Spotify znamenalo možnost, jak prorazit bez podpory velkých vydavatelství.

Spotify změnilo způsob, jakým lidé hudbu vnímají. Z poslechu alb se stal nepřetržitý proud skladeb, řízený algoritmy a náladou uživatele. Hudba se stala všudypřítomnou součástí každodenního života – od sportu přes práci až po spánek. Streamovací kultura ale zároveň proměnila i samotnou tvorbu: skladby jsou kratší, chytlavější a přizpůsobené okamžité pozornosti posluchače.

Spotify je sice globálním fenoménem, ale je nutné dodat, že ani dřívější zůsoby konzumace hudby se nevytratily. Kapely dál produkují alba, mnohdy i na vinylových deskách a především - navzdory počátečním obavám v pohodě přežívá i klasické rádio.

Lidé zkrátka pořád chtějí slyšet živé moderátory a mít pocit, že někam patří - třeba do naší pohodové Blanické rodiny.