Chaos, hádky a žádný vítěz
Představte si fotbal bez jasných pravidel a s výsledkem, o kterém rozhodují… kapitáni po zápase. Přesně tak vypadalo první derby mezi AC Sparta Praha a SK Slavia Praha. A nebyla to zrovna poklidná premiéra.
Kolébka českého derby
29. března 1896 se oba týmy potkaly na Císařské louce. Dnes byste tam našli spíš golfové odpaliště, tehdy se ale psala historie českého fotbalu.
Rozhodčí Josef Rössler-Ořovský během zápasu uznal gól Sparty. Jenže tehdejší pravidla byla… řekněme flexibilní. Aby branka platila, musely ji po utkání potvrdit obě strany. A tady přišel zlom.
Gól, který nebyl
Slávistický kapitán odmítl gól uznat. Bez jeho podpisu branka neplatila. Výsledek? 0:0. Nebo podle sparťanského pohledu „morální“ výhra 1:0.
Hráči se hádali, diváci, často neznalí pravidel, se pustili do rozhodčího a musela zasahovat i policie. Atmosféra byla tak vyhrocená, že se rivalita mezi kluby rychle změnila v otevřený konflikt.
Rivalita, která rozdělila Prahu
Sparta a Slavia tehdy sídlily jen pár stovek metrů od sebe na Letné. Přesto mezi nimi vznikla propast, která vydržela desítky let. Derby se dlouho nehrálo v plnohodnotné podobě a vztahy byly napjaté až do dohody v roce 1932.
Je na tom něco symbolického. Zápas, který neměl jasného vítěze, vytvořil příběh, který vítěze nepotřebuje. Stačí, že trvá už víc než 130 let.