Čistý výhled nebyl vždy samozřejmostí

10. 11. 2025

Dnes je to přesně 122 let, co si jistá Mary Andersonová nechala patentovat zařízení, které dnes považujeme za naprosto nezbytné a také zcela běžné - stěrače skel. Možná byste řekli, že takové zařízení jistě muselo vzniknout někde ve Skandinávii, kde je déšť a sníh takříkajíc denním chlebem - a napovídalo by tomu i jméno vynálezkyně. Jenže chyba lávky! Mary Andersonová pocházela z Birminghamu, ovšem nikoliv z toho anglického, nýbrž z Birminghamu ve slunečném americkém státě Alabama.

V roce 1903 byla auta ještě luxusní novinkou a jen málokdo si dokázal představit jejich masové rozšíření, nicméně stěrače představovaly nápad, který výrazně předběhl svou dobu. Mary Andersonová žila v Alabamě, kde by jí stěrače možná opravdu nenapadly, jenže během zimní návštěvy New Yorku kolem roku 1902 si všimla, že řidiči tramvají musejí při sněžení nebo dešti neustále vystupovat, aby ručně čistili čelní sklo. Andersonová proto navrhla jednoduché mechanické zařízení ovládané zevnitř vozu pákou, které pomocí gumového ramene setřelo sklo a zlepšilo výhled řidiče.

Patent č. 743,801 jí byl udělen 10. listopadu 1903 – popisoval systém s pružinou přitlačující gumovou lištu ke sklu, přesně tak, jak fungují stěrače i dnes. Andersonová se pokusila svůj vynález nabídnout automobilkám, které byly tehdy ještě v plenkách - a to včetně později slavných firem z Detroitu. Její návrh však nenašel žádnou odezvu – výrobci se obávali, že tohle „pohyblivé zařízení“ bude řidiče spíše rušit, než aby jim pomáhalo.

Mary Andersonová tak ze svého patentu nezískala žádný zisk. Když v roce 1920 její patent vypršel, začaly automobilky vyrábět podobné systémy ve velkém – stěrače se během několika let staly standardní výbavou všech vozů.

Dnes je Andersonová považována za jednu z průkopnic automobilové techniky a také za symbol žen-inovátorek, jejichž práce byla dlouho opomíjena. Teprve ve 20. století získala uznání, které jí právem náleží – byla uvedena do Automotive Hall of Fame (2001) jako žena, jejíž nápad zvýšil bezpečnost milionů řidičů po celém světě.

Z vynálezu, který tehdy odmítli jako zbytečný, se stal nezbytný prvek každého automobilu. A příběh Mary Andersonové připomíná, že i zdánlivě jednoduchý nápad může mít obrovský dopad – pokud mu dá někdo šanci.