Den, kdy se rozběhla první řízená jaderná reakce

2. 12. 2025

Je druhá světová válka, věda jede na plné obrátky a Manhattan Project se teprve rozjíždí. A pak přijde 2. prosinec 1942. V suterénu pod chátrající tribunami Stagg Fieldu na University of Chicago se odehraje moment, který změní běh 20. století. V 15:53 se Chicago Pile-1 rozběhne sama. První řízená jaderná reakce v lidských dějinách. A tím začíná éra atomu.

Projekt zaštítil fyzik Arthur Compton a v jeho týmu se sešla absolutní elita té doby: Enrico Fermi, Leo Szilard, Walter Zinn, Leona Woods a další. Ze squashového kurtu se stal provizorní reaktorový bunkr a místo raket se tu skládaly tisíce grafitových bloků.

Fermi celé dny měřil, ladil a testoval. A když 2. prosince stáhli kontrolní tyč dost hluboko, počítač na neutrony zasyčel zelenou. Reakce se udržela sama. 

Nešlo ani tak o vědu jako o válku. Spojenci věděli, že Německo pracuje na vlastním jaderném programu, ale Němci se zacyklili v mylné představě, že potřebují těžkou vodu a že grafit je nepoužitelný. Američané naopak trefili přesně to, co funguje.

Chicago Pile-1 tak nejen dokázal, že řízená reakce je možná, ukázal zároveň, že atom lze využít jako zbraň. Zpráva okamžitě legitimizovala Manhattan Project, rozjela masivní financování a nakopla stavbu dalších reaktorů v Oak Ridge nebo Hanfordu. Tentokrát už s jediným cílem. Vyrobit materiál na bomby.

První řízená reakce byla vědecký triumf, který otevřel obrovskou škálu možností. Odstartoval vznik jaderné medicíny,  vývoj imagingových metod, těžbu radioizotopů, položil základy pro jadernou energetiku, která dnes tvoří přibližně desetinu světové produkce elektřiny a pomohl rozšíření studia částicové fyziky.

Zároveň se ale spustila éra jaderných zbraní. Hirošima, Nagasaki, studená válka, jaderné testy, krize, hrozby, Černobyl, Fukušima... Technologie která léčí, dokáže zároveň i ničit.

Chicagská jaderná reakce dokázala, že hranice poznání nejsou jen dobrodružství, ale i závazek.