Jak Spejbl a Hurvínek změnili české divadlo
Právě v tento den roku 1892 se narodil Josef Skupa. Loutkář, výtvarník a autor, který zásadně změnil podobu českého loutkového divadla a vytvořil postavy, které znají děti i dospělí po celém světě.
Josef Skupa původně vystudoval výtvarné umění. Právě výtvarné cítění se později výrazně promítlo do jeho práce s loutkami. Neviděl je jen jako rekvizity, ale jako samostatné charaktery s výrazem, gesty a vlastním názorem. Loutky nevnímal jako něco „pro děti“. Byly to bytosti, které dokázaly komentovat svět kolem sebe.
Spejbl a Hurvínek jako zrcadlo společnosti
Nejslavnější dvojici Spejbl a Hurvínek uvedl na scénu ve 20. letech minulého století. Jejich dialogy často obsahovaly jemnou ironii, nadsázku a skrytou kritiku autorit, byrokracie i lidské hlouposti.
Nejdřív byl jen Spejbl. Hurvínek vznikl až později jako jeho protiváha. Dítě, které se ptá, pochybuje a často odhaluje absurditu dospělého světa.
Hlas, který si musel vybojovat
Skupa si musel svůj typický hlas pro Spejbla doslova natrénovat. Vědomě si vytvořil charakterový hlas, který měl znít neohrabaně, ale důrazně. Právě práce s hlasem a tempem řeči byla jedním z důvodů, proč jeho loutky působily tak živě.
Odvaha i v těžkých časech
Během nacistické okupace patřil Josef Skupa mezi umělce, kteří se nebáli vystupovat proti nastupujícímu režimu. V roce 1944 byl zatčen gestapem a vězněn.
Světové turné
Po válce se Spejbl a Hurvínek vydali do světa. Skupovo divadlo hostovalo v desítkách zemí a patřilo k prvním českým kulturním exportům, které slavily úspěch i mimo Evropu. Zahraniční publikum často reagovalo na humor stejně spontánně jako to domácí a to i bez dokonalé znalosti jazyka.
Odkaz, který žije dál
Josef Skupa zemřel v roce 1957, ale jeho práce přežila do dnešního dne. Postavy, které vytvořil, se stále vyvíjejí, reagují na současnost a oslovují nové publikum. Ať už to dětské, nebo dospěláky.