Jak vznikla první skutečná zoo na světě
11. prosince 1794 se v Paříži zrodila instituce, která navždy změnila vztah lidí k přírodě. První veřejně přístupná zoologická zahrada na světě. Poprvé v historii už exotická zvířata nebyla jen hračkou králů, ale pastvou pro oči všech.
Před koncem 18. století platilo jednoduché pravidlo. Chcete vidět lva, slona nebo opici? Musíte být král, nebo alespoň šlechtic. Pro běžné lidi byly tihle tvorové jen pouhými obrázky v knihách. Francouzská revoluce ale smetla staré pořádky a s přišla otázka, co dělat s královskými zvířaty z Versailles.
Zoolog Bernardin de Saint-Pierre navrhl odvážný krok. Přesunout zvířata do Jardin des Plantes a zpřístupnit je veřejnosti. A tak vznikla Ménagerie du Jardin des Plantes, první zoo otevřená všem bez rozdílu.
Pařížané byli nadšení. Najednou mohli na vlastní oči vidět exotické tvory, kteří byli dřív privilegovanou atrakcí vyšších vrstev. Na začátku šlo o menší areál o rozloze asi 5 hektarů a tisícovce zvířat, ale kouzlo fungovalo okamžitě. Nechyběli lvi, velbloudi, ptáci a postupně přibývaly další a další.
Jednou z legend zoo byl slon Hans, ukořistěný francouzskou armádou v roce 1795. A vůbec první masovou senzací se stala žirafa Zarafa, dar egyptského místokrále v roce 1827. Paříž tehdy zažila čistou „žirafománii“. Dámy nosily účesy à la girafe a kavárny nabízely symbolické žirafí speciality.
Pařížská menážerie se během pár let stala evropským fenoménem. Poprvé byla zoo navržena nejen jako atrakce, ale i jako místo vzdělávání a vědeckého výzkumu. Tahle myšlenka inspirovala další města. Už v roce 1828 vznikla Londýnská zoo v Regent’s Parku, původně určená pro vědce, ale později otevřená i široké veřejnosti.
Nejstarší stále fungující zoo je ta ve vídeňském Schönbrunnu z roku 1752, ale ta byla dlouho exkluzivní záležitostí císařského dvora. Paříž drží primát první zoo, která byla od začátku koncipovaná pro širokou veřejnost. A dodnes je to krásná ZOO, sice menší, ale krásně koncipovaná a umístěná v centru města, na břehu Seiny a jen pár bloků od Notre Dame.
V průběhu 19. století pak zoo vyrostly v mnoha evropských městech a staly se běžnou součástí městské kultury. A když na začátku 20. století začal německý vizionář Carl Hagenbeck prosazovat zoo bez mříží, změnilo se chování městských zahrad už definitivně. Z klecí k otevřeným výběhům, z exhibice ke skutečné péči o zvířata.