Jedna rodina, šest desetiletí, miliony diváků

9. 2. 2026

První díl se objevil na obrazovkách 9. února 1986. V éře jediné televizní stanice. Jaroslav Dietl, tehdy už legenda díky seriálům jako Nemocnice na kraji města nebo Žena za pultem, naplnil svůj dávný sen o velké generační sáze. Vyprávěl příběh hutnické rodiny Jakuba Cirkla napříč šesti desetiletími. Od počátku 20. století až po padesátá léta. Šlo o jeho poslední dílo, které už sám na obrazovce neviděl.

Natáčelo se tam, kde sklo skutečně žilo

Seriál Synové a dcery Jakuba skláře vznikal na konci normalizace jako zakázka k 40. výročí osvobození. Natáčení probíhalo ve skutečných sklářských hutích, třeba v Tasích u Třebíče, které se proměnily v Albrechtice. Sklářská komunita byla do projektu natolik zapojená, že zaměstnanci huti viděli seriál už v lednu 1986. Dřív než zbytek republiky.

Miliony diváků a řada ocenění

Divácká odezva byla obrovská. Jednotlivé díly sledovalo osm až deset milionů lidí a Munzar si za roli Jakuba v roce 1987 odnesl cenu Zlatý květ pro nejoblíbenějšího televizního herce.

Zkouška časem

Po pádu režimu si seriál vysloužil dokonce oficiální uznání. V roce 1990 byl zařazen mezi kulturní památky, a odborníci se shodují, že navzdory ideologickému kontextu jde o jedno z nejlepších děl, které u nás před revolucí vzniklo.

Socialistický epos s precizní dramaturgií, který se vymykal své době. A obstál by dnes možná stejně tak dobře.