Jedno zrnko zlata, naděje a tisíce zmařených snů

24. 1. 2026

Když se na někde objeví zlato, svět se dá do pohybu. A přesně to se taky stalo 24. ledna 1848. James W. Marshall při stavbě mlýna v Colomě narazil na nenápadné žluté šupinky. Zpráva se šířila rychlostí blesku a během několika měsíců zamířily do Kalifornie davy dobrodruhů, snílků i čistých pragmatiků. A zdaleka nešlo jen o Američany. Přicházeli lidé z Evropy, Latinské Ameriky i Austrálie. Tak se rozpoutala největší americká zlatá horečka.

Kalifornie se prakticky přes noc proměnila v magnet na lidi. Do roku 1849 dorazily desetitisíce hledačů zlata, kterým se začalo říkat forty-niners, a celkově se během let 1848–1855 do oblasti přistěhovalo zhruba 300 tisíc lidí. Na mapě se objevovala nová města a osady, z nichž některé zmizely stejně rychle, jako vznikly, zatímco jiné, třeba San Francisco, časem vyrostly v metropole. Z kalifornských řek a nalezišť se během několika let vytěžily stovky milionů dolarů ve zlatě.

Zlatá horečka ale nebyla jen o rýžování a romantice Divokého západu. Byla také o tvrdém byznysu a chytrých nápadech. Jedním z lidí, kteří pochopili, že skutečné bohatství neleží nutně v řece, byl mladý německo-židovský podnikatel Levi Strauss. Do Kalifornie přijel s rolí stanového plátna, ale brzy zjistil, že mnohem větší poptávka je po pevném oblečení pro horníky. Výsledkem byly odolné džíny, které dnes zná celý svět pod jménem Levi’s. 

Drsné podmínky, honba za snem, lodě přetížené zlatokopy a příběhy o štěstí i totálním krachu. Film a literatura ze zlaté horečky udělaly legendu, která dodnes formuje naši představu o Divokém západě. Zlaté šílenství ale změnilo svět dlouhodobě. Těžba drahých kovů hrála v 19. století klíčovou roli v globální ekonomice a fascinace vzácnými surovinami přetrvala dodnes.