Místo, kde se rodily legendy a umíraly sny
.webp?ts=)
16. srpna 1896 našla skupinka prospektorů v severokanadské říčce Rabbit Creek, dnes Bonanza Creek, zlatý nugget. Zdánlivě obyčejný den se tak změnil v okamžik, který spustil poslední velkou zlatou horečku v dějinách.
Během dvou let se do odlehlého Yukonu vydalo přes 50 tisíc lidí. Od zkušených zlatokopů po městské úředníky, kteří prodali všechno a vsadili na sen o bohatství. Dawson City vyrostlo z osady o 500 lidech na město s 30 tisíci obyvateli.
Cesta za zlatem nebyla pro slabé povahy. Dobrodruzi nejdřív pluli lodí na Aljašku a pak museli pěšky přes hory. Proslulý Chilkoot Pass, strmé stoupání v mrazu a sněhu, se stal symbolem celé horečky. Úřady vyžadovaly, aby každý měl zásoby na celý rok. Pro představu - to je asi tuna vybavení. Jinak jste ale neměli šanci přežít zimu. Trasa se musela absolvovat na etapy, s těžkými náklady a pod hrozbou lavin. Mnozí to vzdali dřív, než vůbec dorazili do zlatonosných oblastí.
Noviny živily legendu o těch pár, kteří se přes noc stali milionáři. Třeba nálezce George Carmack si odvezl z Yukonu majetek v hodnotě přes milion dolarů. Celkem se během pár let vytěžilo zlato za 250 milionů.
Realita byla ale pro většinu krutá. Nejlepší místa už byla zabraná, a tak většina odjížděla s prázdnou. Patřil k nim i mladý Jack London. Zlato nenašel, ale zážitky přetavil do románů Bílý tesák nebo Volání divočiny.
Během horečky se Dawson změnil v rušné město plné saloonů, hazardu a bitek. Hygiena byla mizerná, nemoci a nehody časté. Na druhé straně z horečky profitovala i města v zázemí, třeba Seattle, které zbohatlo na zásobování zlatokopů.
Po roce 1900 už převzaly těžbu velké firmy. Do roku 2005 se v oblasti vytěžilo asi 570 tun zlata a menší doly tam fungují dodnes. Dnes už Klondike žije hlavně v knihách, filmech a na fotkách.