Jízda vzhůru i zpátky do dětství

5. 6. 2025

Červená kabinka se pomalu šplhá do kopce a pod ní se rozprostírá panoráma stověžaté Prahy. Dvě minuty klidu, romantiky a výhledu, který se neokouká. Petřínská lanovka, jeden z nejmilejších dopravních prostředků ve městě, slaví další důležité výročí – 93 let od znovuzprovoznění v roce 1932.

Její příběh ale sahá ještě dál. Poprvé se lanovka rozjela už v roce 1891 při Jubilejní zemské výstavě. Tehdy jela na vodní pohon a vezla návštěvníky k čerstvě postavené rozhledně, která měla připomínat pařížskou Eiffelovku. Jenže po válce přišel útlum. Lanovka ztichla a zůstala opuštěná.

Až v roce 1932, kvůli všesokolskému sletu, dostala druhou šanci. Praha ji modernizovala, trať se elektrifikovala, prodloužila a vznikla i mezistanice Nebozízek. Od té doby patří lanovka neodmyslitelně k Petřínu – vozí zamilované páry, rodiny na výlet, i turisty, kteří chtějí dojet na vrchol stylově.

I romantika má ale svoje temné kapitoly. V roce 1965 došlo kvůli dešťům k masivnímu sesuvu půdy a lanovka se musela zastavit. Vše zůstalo zarostlé, rezavělo a až do 80. let to vypadalo, že se už nikdy nerozjede. Ale pak přišla záchrana: v roce 1985 se lanovka slavnostně vrátila do provozu – modernější, bezpečnější a pořád stejně ikonická.

Od té doby svezla přes 80 milionů lidí. V rekordním roce 2019 to bylo přes 2,2 milionu pasažérů. Dole u stanice Újezd bývá narváno, ale i tak ta jízda pořád stojí za to – kvůli tomu výhledu, kvůli atmosféře, kvůli tomu zvláštnímu klidu, který Petřín dává.

I ve městě plném chaosu existuje místo, kde se svět na chvíli zpomalí. Stačí nastoupit, vyjet a dívat se dolů – nebo vzhůru. Lanovka na Petřín nás sveze nejen do kopce, ale i trochu zpátky do dětství, na rande, nebo do lepší nálady.