Když se rock stal jazykem generace a žurnalistika začala žít naplno

9. 11. 2025

Listopad 1967, San Francisco. Město hippies, protestů, LSD a elektrických kytar. Uprostřed téhle bouře zrodila dvojice vizionářů Jann Wenner a hudební kritik Ralph J. Gleason nový projekt. Časopis, který měl zachytit hlas své generace.

9. listopadu 1967 vyšlo první číslo Rolling Stone, pojmenované po Dylanově písni Like a Rolling Stone, bluesové klasice Muddyho Waterse i stejnojmenné kapele. Na titulce byl John Lennon. Už tehdy bylo jasné že tenhle časopis nebude jen o hudbě. Bude o všech, kdo chtějí měnit svět.

Rolling Stone vznikl z přesvědčení, že hudba není jen zábava, ale jazyk generace. Jak nakonec napsal i sám Wenner v úvodníku prvního čísla.

Časopis od začátku spojoval rock s politikou, kulturou a společenskými tématy. Když ostatní média psala o rockerech jako o výstředních idolech, Rolling Stone z nich dělal moderní básníky. Každý článek měl váhu, recenze alb se četly jako eseje, rozhovory odhalovaly víc než jen „co bude dál“.

V 60. a 70. letech se stal hlasem protikulturního hnutí. Psal o Woodstocku, o válce ve Vietnamu, o drogách i o svobodě. Hudba v jeho pojetí nebyla útěkem, ale zrcadlem reality.

Rolling Stone byl školou žurnalistiky. V jeho redakci vznikal zcela nový styl. Osobní, literární, nespoutaný. Legendární Hunter S. Thompson tu vydal své první „gonzo“ reportáže, kde se fakt prolínal s emocí a autor se stával součástí příběhu. Čtenáři s ním jezdili na prezidentské kampaně, do Las Vegas i do války.

Vedle něj psali Lester Bangs, Cameron Crowe, Joe Klein a další novinářské osobnosti, které později formovaly americkou publicistiku. Rolling Stone se stal laboratoří žurnalistiky, která se nebála riskovat a přepisovat pravidla.

Stejně jako články, i fotografie Rolling Stonu psaly historii popkultury. Na titulní straně se objevovali ti, kdo formovali dobu. Od nahého Johna Lennona s Yoko Ono, přes Britney Spears až po Boba Dylana, Beyoncé nebo Davida Bowieho.

Jak šel čas, měnil se i Rolling Stone. V 80. a 90. letech se otevřel širší popkultuře. Psal o filmu, televizi, módě i fenoménu MTV. Kritici mu vyčítali odklon od rocku, ale právě díky tomu přežil. V novém tisíciletí se znovu vrátil ke svým kořenům. Politickým kauzám, investigativě a hudbě.

Dnes Rolling Stone patří mediálnímu domu Penske Media, vychází jako prémiový magazín i online platforma, ale duch zůstal. Pořád se tu mísí hudební vášeň, rebelie a žurnalistická odvaha.