Klávesy Michala Davida

19. 2. 2025

Že chce žít Non Stop zpíval Michal David už v roce 1987 na stejnojmenném albu. A ve stylu osmdesátek měl na přebalu desky dlouhé vlasy, botasky a džínovou košili s ohrnutými rukávy. A taky klávesy přes rameno!

Ne všichni vědí, že Michal David (původním jménem Vladimír Štancl) je vynikající jazzový pianista. Na klavír se učil na konzervatoři, hudební talent v něm ale objevila matka představená v klášterní škole nedaleko italského Milána. Že to zní krajně nepravděpodobně? Ani ne, jeho maminka byla totiž kabaretní tanečnicí, pocházela ze slavného cirkusového rodu Kludských a kolem roku 1968 měla angažmá právě v Itálii. Malý Vláďa tam poprvé začal hrát na varhany.

I po návratu do Československa zasedl Michal David za kostelní varhany, dokonce v pravoslavném kostele a pod vedením profesora Kalfuse. Na konzervatoři byl dříč, cvičil na piáno šest hodin denně. Uspěl na Jazzových dnech v roce 1976, kde si ho všimla spousta lidí - a mezi nimi i František Janeček, který ho ještě ten den z jazzové kariéry odklonil do své skupiny Kroky.

Piáno na krku

A co ty klávesy, které míval Michal David v začátcích na krku? Jde o Roland SH-101, poměrně levný syntezátor, který se vyráběl mezi lety 1982-1986. V té době nezaznamenal velký prodejní úspěch - ale úspěch přišel později. Syntezátor byl monofonní, uměl tedy vydávat jen jednu notu naráz, akord byste na něm nezahráli. O zvuk se staral oscilátor Curtis, low-pass filtr, sub-oscilátor a mixer, díky kterým si uživatel mohl do značné míry měnit zvuk. Přidával se appregiator a sekvencer. Klávesy mohly ležet na stole, ale prodával se k nim i dodatečný grip pro levou ruku.

Za málo peněz spousta muziky

Tím se z kláves stala tzv. „keytar“ kříženec mezi kytarou a klávesami. Klávesisté už se nemuseli jen kývat do rytmu za svým stojanem, mohli běhat po pódiu stejně jako jejich kolegové s kytarami. Klávesy proto zvládly fungovat i na baterky. Ve své době stály pod 500 dolarů, což bylo skutečně celkem málo, jenže jak později napsal časopis MusicRadar: „Některé laciné synťáky byly super na to jak byly levné. Roland SH-101 byl prostě super, tečka.“

K jeho vzkříšení přispěla druhá vlna oblíbenosti analogových syntezátorů, která přišla začátkem 90. let. Na SH-101 hráli Erasure, Depeche Mode, ale později i The Prodigy nebo The Chemical Brothers. Britský hudební magazín Fact ho prohlásil za jeden ze 14 nejdůležitějších syntezátorů historie. Michal David prostě věděl, na co chce hrát!