Klíč ke starověkému Egyptu

15. 7. 2025

Během Napoleonova tažení v Egyptě narazili francouzští vojáci poblíž pevnosti Fort Julien na kámen, který navždy změnil dějiny archeologie. Poručík Pierre-François Bouchard vykopal kousek černého granodioritu s vyrytým textem ve třech různých písmech. Město, kde k tomu došlo, se jmenovalo Rosetta – dnešní Rašíd. Odtud pochází i název, který dnes zná celý svět: Rosettská deska.

Na desce byl ten samý text ve starořečtině, démotickém písmu a ve starověkých hieroglyfech. A právě tahle trojice byla kód, který čekal na prolomení. Zatímco řečtina byla srozumitelná, hieroglyfy byly tou dobou naprostou záhadou – po tisíce let je nikdo neuměl přečíst.

Největší zásluhu na rozluštění měl francouzský lingvista Jean-François Champollion. V roce 1822 pochopil, že hieroglyfy nejsou jen symbolické obrázky, ale fungují jako kombinace hláskového, slabikového i ideového písma. Jeho práce položila základ moderní egyptologie – díky tomu dnes rozumíme nápisům v hrobkách, chrámům i náboženským textům.

Rosettská deska je symbolem propojení kultur. Díky ní se nám otevřela celá civilizace starověkého Egypta – jeho bohové, rituály, politika i každodenní život. Dnes je deska vystavena v Britském muzeu v Londýně a patří mezi nejnavštěvovanější exponáty vůbec. Často se také objevuje v diskusích o restituci artefaktů kolonialismu – Egypt totiž o její navrácení žádá už desítky let.

Od jejího objevení se slovo „Rosetta“ stalo globálním symbolem pro cokoliv, co pomůže něco rozluštit. Před 226 lety někdo vykopal kámen. Dnes díky němu rozumíme civilizaci staré tisíce let.