Konec nuly a meziměstských hovorů
.webp?ts=)
Pamatujete si ještě, jak jsme před dvaceti lety při volání na pevnou linku museli na začátku vždycky vyťukat nulu a předvolbu města? Volání z budky na ulici? Zlaté stránky? Způsob, jakým spolu mluvíme na dálku, se rozhodně proměnil. Ale zpátky k těm předvolbám.
Čísla měla různou délku a když jste chtěli zavolat do sousedního města, klidně jste platili víc, protože to bylo „meziměsto“. To všechno skončilo v noci z 21. na 22. září 2002, kdy proběhlo největší přečíslování v historii telefonování.
Český telekomunikační úřad tehdy zrušil původních 159 oblastí a místo nich vytvořil 14 velkých telefonních obvodů, které odpovídají krajům. Každé číslo získalo jednotný devítimístný formát, který známe dnes. Zmizela také úvodní nula, protože nová předvolba kraje je od té chvíle součástí samotného čísla. Na pevných linkách se přidala číslice na začátek.
Třeba v Praze k původním sedmi nebo osmimístným číslům přibyla dvojka, takže z 2345678 se stalo 22345678. U mobilů byla změna ještě jednodušší. Stačilo vyškrtnout první nulu. Výsledkem bylo, že všechna čísla měla devět číslic a volání uvnitř kraje stálo stejně jako místní hovor.
Pro lidi to znamenalo hlavně levnější volání. Český Telecom tehdy odhadoval, že průměrná domácnost ušetří až pětinu nákladů. Méně nadšení ale byli alternativní operátoři, kteří ztratili část svého trhu.
Samotná změna byla obrovskou logistickou akcí. Bylo potřeba přenastavit ústředny, vyměnit hlášky v telefonech, informovat uživatele i firmy a zajistit, aby každé staré číslo po půlnoci přesměrovalo na správné nové. Pro běžného člověka to znamenalo hlavně přepsat uložené kontakty a zvyknout si na nové začátky čísel.
Devítimístný formát ale vydržel až dodnes. Přibylo jen mezinárodní +420, přišla mobilní data a od roku 2012 také možnost vzít si své číslo k jinému operátorovi.