Míč ve vzduchu a žádná pravidla
Dnes ho hrají miliony lidí po celém světě. V halách, na plážích i na školních hřištích. Volejbal ale nezačínal jako sport pro davy. Jeho příběh je mnohem klidnější a možná vás i překvapí.
Volejbal poprvé spatřil světlo světa 9.února v roce 1895 v americkém městě Holyoke. Vymyslel ho William G. Morgan, učitel tělesné výchovy v organizaci YMCA. Hledal hru, která by byla méně kontaktní než basketbal a vhodná i pro starší muže. Chtěl pohyb, ale bez tvrdých střetů a rychlých pádů.
První zápas vypadal úplně jinak
Původně se hra jmenovala mintonette. Hrála se přes síť podobnou té tenisové. Počet hráčů nebyl omezený a pravidla byla hodně volná. Míč se mohl chytat i držet. Nešlo o razantní smeče, ale o udržení míče ve vzduchu. Teprve při veřejné ukázce v roce 1896 zazněl návrh názvu volleyball, tedy hra, při které se míč „odráží ve vzduchu“.
Bez smečí, bez rotací, bez hvězd
S dnešním volejbalem měl ten původní společného hlavně míč a síť. Neexistovaly rotace hráčů, jasně dané posty ani tvrdé útočné údery. Hra byla pomalejší a připomínala spíš společenskou aktivitu než soutěžní sport. Rychle si našla cestu do škol, klubů i armády.
Jak se z nápadu stal světový sport
Postupem času se pravidla zpřesňovala. Přibyl omezený počet hráčů, povolené doteky i jasná struktura hry. Volejbal se začal šířit mimo Spojené státy a ve 20. století se stal mezinárodním fenoménem. Z klidné hry pro tělocvičny se vyvinul dynamický sport plný emocí, síly a taktiky.