Může obyčejná služka změnit dějiny tance?

11. 6. 2025

Polka – svižný tanec, který zná celý svět – má překvapivě skromný původ. Nezačala v tanečních sálech ani na dvorech aristokracie, ale na obyčejné vesnické zábavě. Její vznik je spojený hlavně se jménem Anna Chadimová. Byla to prostá služka z českého venkova, která zřejmě ani netušila, kam to všechno povede.

Anna se narodila v roce 1805 v Petrovicích u Sedlčan do rodiny hospodského. Hudba a tanec byly běžnou součástí venkovského života a Anna je měla ráda od dětství. V dospívání pracovala jako služka na statku v Kostelci nad Labem, kde obrazila nejednu tancovačku. Při jedné takové, u písničky Strýček Nimra koupil šimla začala tančit nový, hravý krok – prý spontánně, bez předchozí přípravy.

Její tanec zaujal nejen ostatní účastníky zábavy, ale i místního kantora Josefa Nerudu, který si zapsal melodii a rytmus do not. Tím začala cesta tance, který se nejdřív šířil mezi lidmi pod názvy jako „nimra“ nebo „maděra“.

Když se tanec dostal do Prahy (kolem roku 1835), začalo se mu říkat „půlka“ – podle typického 2/4 taktu. Později se ustálil název polka. Podle jedné teorie vznikl právě z „půlky“, podle jiné teorie šlo zase o výraz sympatie k polskému národu po povstání v roce 1831.

Ať to bylo tak nebo tak, tanec rychle zaujal městskou společnost. V čtyřicátých letech 19. století se tančil v Praze na plesech, pak i ve Vídni a Paříži...

Díky přistěhovalcům se polka rozšířila i za oceán – do USA i Jižní Ameriky. Vznikaly první tištěné skladby (např. Esmeralda od Františka Hilmara) a žánr si oblíbili i skladatelé vážné hudby. Polku najdeme třeba v dílech Smetany nebo Dvořáka. Asi nejznámější melodií v polkovém rytmu se stala píseň Škoda lásky od Jaromíra Vejvody – známá po celém světě jako Beer Barrel Polka.

A co Anna?

Anna Chadimová se světové slávy svého tance nedočkala. Provdala se za Václava Slezáka, žila v Konětopích u Brandýsa nad Labem a zemřela v roce 1884 v Sudově Hlavně, v chudých poměrech. Pohřbená je v Kostelním Hlavně.

 V 19. století vznikl módní vzor polka dot, neboli puntíky. Přímou souvislost mezi tancem a puntíky ale nikdo nedokázal.

Tanec jako kulturní dědictví

Tradiční tance, jako třeba slovácký verbuňk, jsou důležitou součástí národní identity. A polka to jenom dokazuje. Dodnes se hraje třeba na folklórních festivalech a do roku 2009 měla dokonce vlastní kategorii na cenách Grammy.