Nebyl to velkofilm, spíš reklama!
.webp?ts=)
Člověk by si možná myslel, že první zvukový film v roce 1929 se na našem území nemohl promítat nikde jinde než v Praze, se spoustou honosných biografů. Ale chyba lávky! Tuto tehdy převratnou technologii předvedl továrník Heinrich Schicht v kině Alhambra ve Střekově, městské části Ústí nad Labem.
Je to už 96 let, co se v dnešním Činoherním klubu, ale tehdejším kině Alhambra, sešla místní podnikatelská honorace a dorazila i spousta majitelů kin z Prahy a dalších měst. Schicht byl výrobce slavného mýdla s Jelenem a celou akci finančně podpořil – a to skutečně obrovsky. Navézt do Alhambry zvukovou aparaturu od společnosti Wolframfilm, stálo půl milion tehdejších korun, což byla obrovská suma – dala se za ní koupit honosná vila.
Diváci nejdříve viděli klasický němý film, ozvučený zvlášť pouštěnou gramofonovou deskou, pak se na plátně objevil sám Schicht a promluvil o významu zvukového filmu a propagaci produktů. Následovalo ještě několik krátkých amerických a německých zvukových filmů. Mimochodem, vůbec první zvukový film na světě, nazvaný Jazzový zpěvák, měl v USA premiéru o pouhé dva roky dříve.
Praha si na první zvukový film musela počkat do srpna 1929, kdy kino Lucerna uvedlo americký hudební film Loď komediantů. Český zvukový film následoval poměrně brzo poté, natočil ho Karel Anton v roce 1930, původně jako němý, ale dodatečně ozvučený v ateliérech Gaumont u Paříže, a to současně v češtině, němčině a francouzštině.
Schichtova původně spíš reklamní akce tak v Československu rozjela filmovou revoluci a ukázala, že někdy je prostě trocha té reklamy potřeba, aby umění mohlo dál vzkvétat.