První český zvukový film

27. 2. 2025

Na dnešní den připadá 95. výročí prvního promítání zvukového filmu v Čechách. Byla jím Tonka Šibenice režiséra Karla Antona, která byla původně natočena ještě jako němý film, ale poté byla dodatečně ozvučena v ateliérech Gaumont nedaleko Paříže.

Vznikly najednou rovnou tři jazykové verze - česká, německá a francouzská. Premiéra se odehrála v tehdy nejlepším českém kině Alfa v paláci U Stýblů na pražském Václavském náměstí. Z české verze filmu se dochovalo pouhých prvních 15 minut, kde Karel Hašler zpívá písně Hradčany krásné a Když padá v Praze sníh. Jediná verze, která se dochovala vcelku, je ta francouzská.

Prvním dlouhohrajícím československým filmem s přímo natočenou zvukovou stopou se o pár měsíců později stal snímek Když struny lkají, režírovaný Friedrichem Fehérem. I on měl premiéru v Alfě - a tak se pojďme chvíli věnovat právě tomuto slavnému biografu.

Kde jinde než v Alfě?

Václav Stýblo nechal palác na začátku spodní poloviny Václavského náměstí postavit v roce 1926. O tři roky později bylo zprovozněno i honosné kino s kapacitou neuvěřitelných 1100 diváků. Pro srovnání, dnešní největší české kino má kapacitu 2530 sedadel, jenže jde o osmnáctisálový multiplex na Chodově. Podobné kapacity jako Kino Alfa dnes v Praze nedosahuje žádný sál (největší mají necelých 500 míst) a jediné podobně velké kino najdete ve festivalových Karlových Varech, ve Velkém sále hotelu Thermal (1131 míst).

Smutný osud technické perly

Kromě kapacity vynikalo kino Alfa také nejmodernější dostupnou technikou. Provoz zahájel orchestr Národního divadla, který zahrál předehru k Prodané nevěstě. Po uvedení zvukových filmů se ale v inovacích pokračovalo a v roce 1956 si mohli diváci poprvé v Československu vychutnat širokoúhlý film, konkrétně francouzsko-italský snímek Nejlepší část, podle románu Phillipa Saint-Gila. V roce 1967 pak došlo k osazení promítačky na 70mm film se stereofonním zvukem. Alfa byla jedním z pouhých dvou biografů, které v Praze podobnou technikou disponovaly. V roce 1989 byl pak poprvé v Praze nasazen v Alfě zvuk Dolby Stereo.

Sám jsem kino Alfa několikrát stačil navštívit, než byl koncem roku 1994 jeho provoz definitivně ukončen - a jeho rozlehlý sál působil skutečně ohromujícím dojmem. Plánovaná rekonstrukce celého sedmipatrového funkcionalistického paláce od architektů Kysely a Jaroláma se však uskutečnila jen zčásti a nebyla dokončena. Stavba je chráněnou kulturní památkou a potomky původních majitelů, kterým byla po revoluci navrácena, její osud zřejmě příliš nezajímá. Základní podmínky z hlediska památkové péče jsou sice zabezpečeny, ale rozlehlý unikátní palác na jednom z nejlukrativnějších míst v Praze zůstává prázdný. Připomeňme, že součástí paláce U Stýblů byla kromě kina Alfa i divadla Oldřicha Nového a později Semafor Suchého a Šlitra.