Nejplodnější roky české historie
Porodnice praskaly ve švech, kočárky zaplnily chodníky sídlišť a dětský pláč byl slyšet na každém rohu. Začátek 70. let přinesl do Československa baby boom, jaký naše země do té doby nezažila a který už se nikdy neopakoval. Generaci narozenou v této době dodnes označujeme jako Husákovy děti. Podle tehdejšího komunistického lídra Gustáva Husáka. Nešlo ale jen o náhodu nebo sentiment doby. Stát se do zvyšování porodnosti pustil s nebývalou razancí.
V roce 1972 vláda spustila sérii štědrých prorodinných opatření, která měla jasný cíl. Přimět lidi, aby měli víc dětí. Výrazně se zvýšily přídavky na děti, prodloužila se mateřská dovolená a mladé páry mohly počítat s výhodnými novomanželskými půjčkami. Socialistický stát otevřeně deklaroval, že rodina je základ společnosti, a snažil se to podpořit i finančně.
Zatímco rodina s jedním dítětem si prakticky nepolepšila, u dvou dětí už rodiče dostávali měsíčně o 100 korun víc než dřív, celkem 480 Kčs. Ještě výraznější podporu pak získávaly rodiny se třemi nebo čtyřmi dětmi. Vícečetné rodiny byly jasně zvýhodňovány.
K tomu se přidala bytová politika. Na nově budovaných sídlištích čekaly relativně dostupné byty právě na mladé rodiny s dětmi. Režim zároveň sliboval, že se o všechny novorozence postará. Jesle, školky i školy měly být samozřejmostí.
Výsledek se dostavil rychle. Počty narozených dětí začaly prudce růst už na konci 60. let a vrchol přišel v roce 1974. Tehdy se narodilo rekordních 194 215 dětí, což je nejvyšší číslo v celé historii České republiky.
Že socialistický stát v dalších letech ne všechny svoje sliby dokázal splnit, už je jiná kapitola.