O nemoci a velkých láskách

25. 4. 2026

Hana Zagorová patří k těm jménům, která není potřeba dlouze představovat. Devítinásobná Zlatá slavice, hlas, který zněl z rádií desítky let, a písničky, které si lidé zpívají dodnes. Jenže za touhle „ikonou“ je i hodně osobní příběh, který není vždycky tak lehký, jak by se mohlo zdát.

Narodila se v roce 1946 v Petřkovicích u Ostravy. Dětství ale neměla úplně jednoduché - její otec byl za války německým vojákem, což rodině později komplikovalo život. Přesto se prosadila. Už na gymnáziu se dostala do soutěže Hledáme nové talenty, kde se probojovala až do finále. A i když jí na začátku říkali, že má problém s výslovností a že se to do rádia nehodí, nevzdala to.

Nemoc, která ji provázela celý život

Jedna z nejzásadnějších věcí, o které se dlouho moc nemluvilo, byla její vážná nemoc. Od mládí trpěla poruchou krve, kvůli které musela pravidelně podstupovat transfuze.

Fungovalo to v cyklech. Jednou byla plná energie, jindy úplně vyčerpaná. Někdy sotva došla na pódium, ale jakmile se rozsvítila světla a začala zpívat, nikdo nic nepoznal. Publikum vidělo profesionálku, která rozdává radost. To, co bylo za tím, zůstávalo skryté.

A právě tohle je na ní možná nejkrásnější - že i v momentech, kdy jí nebylo dobře, dokázala stát na pódiu a fungovat naplno.

Lásky, které nebyly jednoduché

Její osobní život byl podobně intenzivní jako kariéra. První manželství uzavřela s tanečníkem Vlastimilem Harapesem. Vzali se v roce 1986, ale vztah nevydržel dlouho. Přesto spolu zůstali za dobře a mluvili o sobě s respektem.

Velké téma pro ni bylo mateřství. Kvůli své nemoci nemohla mít vlastní děti, a tak se pokusila o adopci. Jenže ta dopadla špatně - celý proces skončil podrazem a dítě nakonec nedostala. Byla to zkušenost, na kterou nerada vzpomínala a kterou už znovu nezkoušela.

Vztah, kvůli kterému změnila život

Zásadní obrat přišel, když poznala operního pěvce Štefana Margitu. Jejich začátky nebyly nijak romantické, ale postupně se z toho stal silný vztah.

Dokonce kvůli němu na několik let výrazně omezila vlastní kariéru. Doprovázela ho po světě, byla s ním na jeho angažmá a koncertních turné. Sama říkala, že tenhle vztah nechce „prošvihnout“ - a že jí za to stojí.

A to o něčem vypovídá. V době, kdy byla na vrcholu, dokázala zpomalit a dát přednost osobnímu životu.

Síla, která nebyla na první pohled vidět

Hana Zagorová působila vždy klidně, jemně, někdy až nenápadně. Ale ve skutečnosti měla obrovskou vnitřní sílu.

Prošla nemocí, složitými vztahy, tlakem popularity i zákazem činnosti na konci 80. let, když podepsala petici Několik vět. Přesto zůstala stejná - lidská, normální, s pokorou, kterou u tak velkých jmen člověk nevidí často.

A možná právě proto jí lidé věřili. Protože když zpívala o emocích, nebyla to póza. Bylo to prožité.