Okno do světa, který jsme toužili poznat

7. 6. 2025

Představte si, že je pondělí někdy v 70. nebo 80. letech. Neexistuje internet, televize má dva kanály, žádné sociální sítě a mladí lidé s nadšením míří do trafiky pro nové číslo časopisu Mladý svět. Bylo to jejich okno do světa hudby, kultury, vztahů, cestování i do světa otevřenějšího myšlení, odvahy a inspirace.

Mladý svět byl tehdejším ekvivalentem dnešních online magazínů jen v papírové podobě. V době, která byla často šedivá a ideologicky přebarvená, působil jako závan čerstvého vzduchu.

První číslo vyšlo 5. ledna 1959 pod hlavičkou Ústředního svazu mládeže. Na první pohled to mohl být „časopis socialistické mládeže“, ale jeho redakce dokázala něco mimořádného – přinášet skutečně živý, moderní a překvapivě otevřený obsah. V Mladém světě jste našli všechno. Od módy, vztahů a hudby, přes reportáže o životě jinde ve světě, až po fejetony. Každý, kdo ho četl, byl jakoby součástí komunity – informovaný, moderní, „in“.

Mladý svět se proslavil především silnou fotožurnalistikou. Špičkoví fotografové jako Jan Šibík nebo Leoš Nebor přinášeli emotivní a často i odvážné záběry. Z časopisu vzešla i dnes už legendární hudební anketa Zlatý slavík, jejímž duchovním otcem byl Ladislav Smoljak. A redakce každoročně oceňovala i mladé výjimečné osobnosti do 30 let tzv. Bílou vránou – například Bolka Polívku nebo spisovatelku Alexandru Berkovou.

Dnes jsme zvyklí na komentáře, lajky, diskuze. Ale i tehdy fungovalo propojení – jen jinak. Čtenáři psali dopisy, účastnili se anket, soutěžili. Mladý svět s nimi mluvil, zapojoval je. Velmi oblíbené byly také vtipné sloupky, fejetony nebo komiksy – například od výtvarníka Vladimíra Jiránka. 

Po roce 1989 se vše změnilo – trh se otevřel, přišla konkurence. Mladý svět přežil ještě celé devadesátky, ale postupně ztrácel tempo. Mladí lidé hledali jiné formy komunikace, jinou vizuální dynamiku, jiné tempo.

V roce 2005 přišel definitivní konec. Nový majitel časopis koupil spíš kvůli databázi předplatitelů než obsahu. Poslední číslo sice neslo původní logo, ale uvnitř už byly články z úplně jiného magazínu. A tím po 46 letech existence zmizel z pultů symbol jedné generace.

Každá generace má svůj informační svět. Ten dnešní je digitální, rychlý a vizuální. Ale ten „mladý svět“, touha po nových obzorech, zůstává stejný. Jen se z papíru přesunul na obrazovky.