Picasso na lavici obžalovaných

21. 8. 2025

Den kdy Mona Lisa zmizela. Krádež, která nakonec vypadala skoro směšně jednoduše. Hlavním aktérem byl Vincenzo Peruggia, devětadvacetiletý italský natěrač a bývalý zaměstnanec Louvru. Večer předem se v muzeu schoval, a když ráno nastal čas, prostě sundal Monu Lisu ze zdi, schoval ji pod bílý plášť a odešel.

Nikdo si ničeho nevšiml. Prázdné místo na zdi si zaměstnanci všimli až druhý den a Paříž byla v šoku. Noviny psaly denně o „únosu“ Mony Lisy, lidé proudili do Louvru jen proto, aby viděli prázdnou zeď. Na vyšetřovací lavici se ocitli i básník Guillaume Apollinaire a Pablo Picasso, který měl doma jinou ukradenou sochu.

Do hry se přidaly konspirační teorie. Že za krádeží stojí američtí miliardáři, německý císař nebo tajná zločinecká síť. Média a veřejnost řešily Monu Lisu tak intenzivně, že se obraz stal popkulturní ikonou. Její tvář se začala objevovat na pohlednicích, plakátech i v reklamách.

Peruggia ji celou dobu schovával doma. U kamen, pod postelí nebo ve skříni. Tvrdil, že ji chtěl vrátit do Itálie, protože věřil, že ji Francie ukradla během Napoleonových tažení. Obraz se objevil až po více než dvou letech. V listopadu 1913, když se Peruggia pokusil Monu Lisu prodat obchodníkovi s uměním ve Florencii. Policie ho zatkla a 1. ledna 1914 se Mona Lisa vrátila do Louvru.

Peruggia dostal sedm měsíců vězení a po válce se vrátil do Francie.