Politický megafon milionů žen
Když se řekne MDŽ, spousta lidí si vybaví karafiát, rozpačitý firemní e-mail a možná dort v kuchyňce. Jenže původní podoba tohoto svátku byla úplně jiná liga. Socialistky a dělnické hnutí z něj udělaly politický megafon pro volební právo, práci a rovnost. A v březnu 1911 nešlo o akci pro pár aktivistek. Šlo o masová shromáždění, která otřásla tehdejší Evropou.
Nápad, který explodoval
Na konferenci socialistických žen v Kodani v roce 1910 zazněl návrh zavést každoroční „Women's Day“. Pravidelnou mobilizaci na podporu rovných práv a volebního práva žen. Konference tehdy nestanovila pevné datum. Důležitá byla samotná myšlenka. Scházet se, tlačit na změny a dávat najevo, že ženy nejsou ochotné dál být na druhé koleji.
Inspiraci přitom organizátorky čerpaly z USA, kde se první National Woman’s Day slavil už v roce 1909. Klíčové postavy hnutí, Clara Zetkin a Luise Zietz, věřily, že podobná mobilizace může fungovat i v evropském měřítku. A měly pravdu.
Demonstrace se konaly v Rakousku, Dánsku, Německu a Švýcarsku. Jen v rámci Rakousko-Uherska se uskutečnilo přes 300 demonstrací. Celkový počet účastníků přesáhl milion.
Co ženy vlastně chtěly?
Volební právo žen, možnost pracovat a získávat odborné vzdělání, přístup k veřejným funkcím a rovné zacházení na pracovišti.
Na demonstracích přitom nestály jen ženy. Přidávali se i jejich spojenci z dělnického hnutí.
Požár, který změnil veřejné mínění
Jen několik týdnů po první vlně demonstrací přišla tragédie, která se stala jedním ze symbolů boje za pracovní práva. Dne 25. března 1911 zahynulo 146 lidí při požáru továrny Triangle Shirtwaist Factory v New Yorku.
Většinu obětí tvořily mladé dělnice, které nemohly uniknout, protože únikové východy byly zamčené.
Politická energie Mezinárodního dne žen a šok z požáru tak šly ruku v ruce.
Mýtus roku 1857 a cesta k 8. březnu
V historii MDŽ se dodnes občas objevuje příběh o demonstraci švadlen v New Yorku v roce 1857. Historická práce Temmy Kaplan ale upozorňuje, že jde spíš o legendu.
K datu 8. března vedla série dalších historických zlomů. V březnu 1917 ženy v Petrohradě stávkovaly pod heslem „chléb a mír“.
V roce 1975 začala svátek oficiálně podporovat OSN a o dva roky později přijalo Valné shromáždění rezoluci, která vyzvala státy k vyhlášení Dne OSN za práva žen a mezinárodní mír.