Zapomenutý začátek MDŽ
Dnes si Mezinárodní den žen většina lidí spojí s květinami, přáníčkami a hlavně s osmým březnem. Jenže jeho původ je mnohem syrovější. Když se podíváte zpátky na začátek 20. století, zjistíte, že MDŽ vznikl jako den protestů, demonstrací a hlasitého boje za základní práva. A že úplně první masové oslavy Mezinárodního dne žen proběhly 19. března.
Ženy chtěly víc než jen přežít
V Německu, Rakousko-Uhersku, Dánsku i Švýcarsku se do ulic vydaly miliony žen. Ne proto, aby slavily, ale aby si vybojovaly právo volit, lepší pracovní podmínky a důstojnější život.
Demonstrace probíhaly i v Praze, Vídni nebo Berlíně. Ženy přicházely v běžném oblečení. Některé v šatech, jiné rovnou z práce v zástěrách. Nesly transparenty, podepisovaly petice a hlasitě požadovaly rovnost. Chtěly nejen volební právo, ale také možnost zastávat veřejné funkce a být v práci brány stejně jako muži.
Chléb a růže
Za celou myšlenkou stály především socialistické aktivistky. Už na konferenci v Kodani v roce 1910 připravovaly půdu pro vznik MDŽ. Mezi nimi byla i Karla Máchová, která patřila k výrazným postavám ženského hnutí u nás.
Heslo „chléb a růže“ se stalo jedním z nejvýraznějších symbolů tehdejších protestů. Nešlo jen o přežití, ale o kvalitu života. Chléb představoval základní potřeby, růže pak důstojnost, kulturu a lidskost.
Proč se datum MDŽ změnilo
Proč tedy dnes slavíme MDŽ 8. března?
Původní datum mělo připomínat revoluční rok 1848, ale už v roce 1913 došlo ke změně. Na mezinárodním setkání socialistek padlo rozhodnutí sjednotit datum na 8. března. Toto datum se rychle ujalo, hlavně ve východní Evropě a Rusku.
Rok 1917
V březnu 1917, podle dnešního kalendáře právě 8. března, vyšly ženy v Petrohradu do ulic znovu. Tentokrát protestovaly za „chléb a mír“. Byla válka, nedostatek jídla a obrovská nespokojenost.
To, co začalo jako demonstrace žen, se během pár dní změnilo v masovou revoluci, která vedla k pádu carského režimu. Právě tahle událost definitivně upevnila datum 8. března jako Mezinárodní den žen.