Poprava, která otřásla světem

27. 6. 2025

27. června 1950 – den, kdy v pankrácké věznici skončil život Milady Horákové. Právničky, političky, matky. A především ženy, která i pod tlakem diktatury dokázala stát za svými ideály.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se země změnila v prostor strachu a represí. Jedním z cílů nové moci se stala i Milada Horáková – známá demokratka, bývalá poslankyně, právnička, která veřejně kritizovala směřování státu. Zatčena byla v září 1949. Obvinění z velezrady a špionáže bylo záminkou. Cílem byla demonstrace síly.

Veřejné přelíčení začalo 31. května 1950. Bylo pečlivě režírované – režim měl předem připravený scénář i rozsudky. Přímý přenos šířil propagandu do domácností.

Přesto si Milada Horáková zachovala důstojnost. I ve stísněných podmínkách formulovala obhajobu, která nebyla jen právní, ale také morální. Postavila se systému otevřeně a klidně. Odsouzena byla 8. června. Spolu s ní dostali trest smrti Oldřich Pecl, Záviš Kalandra a Jan Buchal.

Poprava proběhla 27. června 1950 v ranních hodinách. Trvala přes 13 minut. Milada Horáková nepožádala o milost. Odmítla se pokořit i v poslední chvíli. Její tělo bylo zpopelněno, urna zmizela, rodina nedostala žádné ostatky.

O milost žádaly desítky osobností – Albert Einstein, Winston Churchill, Eleanor Roosevelt, Bertrand Russell a další. Západní noviny a politici se pokoušeli zasáhnout. Všechno marně. Československý režim chtěl z procesu udělat odstrašující příklad.

Její příběh se dnes připomíná ve školách, v knihách, na výstavách. V roce 2017 vznikl i film Milada, který její osud přiblížil širšímu publiku i v zahraničí.