Poslední korunovaný český král
.webp?ts=)
Narodil se v roce 1793 ve Vídni jako syn císaře Františka II. a Marie Terezie Neapolsko-Sicilské. Patřil do habsburské dynastie, jedné z nejmocnějších v Evropě. Ale místo vlády pevnou rukou mu osud přisoudil jinou cestu. Ferdinand V., přezdívaný Dobrotivý, byl posledním korunovaným českým králem.
Trpěl epilepsií, hydrocefalií a měl řečové potíže. Byl ale inteligentní, jazykově nadaný a umělecky založený. Hrál na klavír, vedl si deník a měl rád botaniku. Jeho povaha byla jemná, laskavá a mírumilovná. Na trůn nastoupil v roce 1835 a už o rok později byl slavnostně korunován českým králem. Tím se stal posledním panovníkem, který českou korunu skutečně obdržel.
Kvůli zdravotnímu stavu se o vládnutí starala tzv. Státní rada, vedená kancléřem Metternichem a arcivévodou Ludvíkem. Ferdinand nebyl silným hráčem na politické scéně, ale svou klidnou povahou si získal respekt i sympatie.
V roce 1831 se oženil s Marií Annou Savojskou. Neměli děti a tak, v revolučním roce 1848, během tzv. jara národů, abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Po abdikaci se přestěhoval do Prahy, kde strávil zbytek života.
Ferdinand zemřel 29. června 1875 v Praze, ve věku 82 let. Byl pohřben v kapucínské hrobce ve Vídni po boku svých předků. Jeho smrt uzavřela jednu dlouhou éru českých králů. Stal se symbolem přerodu od starých feudálních řádů k novému modernímu státoprávnímu myšlení.