Predátor, který ohrožuje včely i celý ekosystém

8. 5. 2026

Sršeň asijská patří mezi invazní druhy, které se v posledních letech rychle šíří Evropou. Přestože je menší než sršeň obecná, představuje mnohem větší problém - zejména pro včely a celé ekosystémy.

Do Evropy se dostala kolem roku 2004, pravděpodobně s dovozem zboží z Asie. Od té doby se postupně rozšířila do řady zemí a dnes už byla zaznamenána i v Česku.

Jak ji poznat

Na první pohled může působit nenápadně, ale při bližším pohledu ji odlišíte poměrně snadno. Sršeň asijská je tmavší než sršeň obecná, její tělo má převážně černohnědou barvu a na zadečku pouze jeden výrazný oranžovožlutý pruh.

Typickým znakem jsou konce nohou - ty má nápadně žluté. Dorůstá zhruba 2,5 až 3 centimetrů, přičemž královny bývají o něco větší.

Rozdíl je i ve stavbě hnízda. Zatímco sršeň obecná hnízdí spíš skrytě v dutinách, sršeň asijská buduje velká kulovitá hnízda vysoko ve větvích stromů a vchod má ze strany.

Proč je tak nebezpečná

Hlavní problém není v jejím bodnutí, ale v tom, co loví. Sršeň asijská se specializuje na včely a dokáže výrazně oslabit nebo úplně zničit celé včelstvo.

Jedna dělnice uloví až 50 včel denně. Celá kolonie pak během jedné sezóny spotřebuje i více než 10 kilogramů hmyzu. Kromě přímých ztrát způsobuje i stres - včely se bojí vyletovat z úlu, a tím se celý roj postupně oslabuje.

Vedle včel loví i mouchy, vosy, ovády nebo pavouky. Je to efektivní predátor, který dokáže narušit rovnováhu v přírodě.

Obrana? Evropa zaostává

Zajímavé je, že některé asijské druhy včel se umí bránit - obklopí sršeň a zvýšením teploty ji doslova „uvaří“. Evropské včely ale tuto schopnost nemají.

Naopak čmeláci někdy reagují tak, že se sršní spadnou k zemi a snaží se ji setřást nebo bodnout. Jde ale spíš o výjimečné situace než o spolehlivou obranu.

Nebezpečí pro člověka

Pro člověka není sršeň asijská výrazně nebezpečnější než jiné žahadlové druhy. Riziko nastává hlavně v blízkosti hnízda.

Na rozdíl od sršně obecné je totiž vytrvalejší - pokud se cítí ohrožená, dokáže člověka pronásledovat na větší vzdálenost. Bodnutí je bolestivé a u alergiků může vyvolat silnou reakci.

Kde se vyskytuje

V Evropě je dnes běžná například ve Francii, Španělsku nebo Itálii a postupně se šíří dál na sever a východ.

V Česku zatím nejde o trvale usazený druh. Výskyt byl potvrzen například u Rudné nebo v Plzni, další případ se objevil na Opavsku. Všechna nalezená hnízda byla zatím rychle zlikvidována.

Odborníci ale upozorňují, že s oteplováním klimatu a šířením druhu v okolních zemích se může její výskyt opakovat častěji.

Co dělat, když ji uvidíte

Pokud sršeň asijskou spatříte, rozhodně se ji nesnažte likvidovat sami. Jde o invazní druh, jehož výskyt se sleduje a řeší odborně.

Ozvěte se Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR emailem na invazvnidruhy@nature.cz nebo přes mobilní aplikaci Nahlas sršeň. Díky tomu je možné hnízdo rychle odhalit a zabránit dalšímu šíření.

Tichá hrozba, která roste

Sršeň asijská není agresivní zabiják lidí. Její skutečný dopad je ale jinde - nenápadně ohrožuje včely, a tím i celé zemědělství a přírodní rovnováhu.

A právě proto bychom její přítomnost měli brát vážně.